Chlípník Charles Bukowski

• 

Medailonky

Vytvořeno 1. 8. 2012 2:00

Autor: Jitka Libigerová

Vlastním jménem Heinrich Karl Bukowski – americký básník a spisovatel, jež se narodil 16. srpna 1920 v německém Andernachu. Díky stylu, jakým psal, bývá mylně přiřazován do literární skupiny beat generation.

Dětství a mládí
Bukowski vyrůstal v rodině vojáka a švadleny. Jeho dětství nebylo příliš šťastné. S otcem si moc nerozuměli, měl na něj příliš vysoké nároky a často ho trestal řemenem. Roku 1924 se přestěhoval do Los Angeles, kde prožil většinu svého života. V pubertě trpěl akné, jež mu zjizvilo obličej, a to tak, že kvůli tomu nešel půl roku do školy. Odmaturoval v roce 1939 na vyšší střední škole. Se svými vrstevníky si moc nerozuměl a najít si nějakou dívku pro něj bylo nepředstavitelné. O jeho drsném dětství se můžeme dočíst více v knize Šunkový nářez.

Jak čas běžel
Bukowski začal psát první básně, avšak všude v nakladatelství mu odmítli cokoliv vydat. Na chvíli se odmlčel a i díky špatnému rodinnému zázemí rodiče opustil a odjel do New Orleans a následně do San Franciska. Střídal jedno zaměstnání za druhým. Nikde dlouho nevydržel, protože začal neskutečně „chlastat“, čehož se už za celý život nezbavil. Deset let však vydržel pracovat na Poštovním úřadě. A právě tato práce ho inspirovala k napsání knihy Post Office – v překladu Poštovní úřad (1971). Tuto knihu údajně napsal za dvacet nocí spolu s dvaceti lahvemi whisky. Nyní se stal spisovatelem a jeho život nabíral na otáčkách.

Alkoholik, chlípník, sázkař
„Kristebože, všude byly nějaký ženský a víc než polovina z nich vypadala dobře na šoustačku, ale nic se s tím nedalo dělat – můžete se na ně jen dívat. Kdo kdy vynalezl tak hnusnej podvod?“
(Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství)

Jak napovídají výše citovaná slova, stal se z něho jiný člověk. Chlívák, který začal žít bohémským životem. Alkoholik, jenž bez pití nevydržel. A známý byl také tím, že rád sázel na koňské dostihy.

Sen, jenž se mu nevyplnil
Co bylo jeho největším snem? Světe div se, ale chtěl si ve svých osmdesáti letech zasouložit s osmnáctiletou dívkou. Toho se však už nedožil. Zemřel 9. března 1994 v San Pedru v Kalifornii na leukémii.

I přes jeho zvrhlý milostný život stojí za zmínku, že byl dvakrát ženatý. První žena – Jane Cooney Baker – byla o jedenáct let starší než on. Jeho druhá žena Linda ho prý odnaučila pít tvrdý alkohol, jenž zaměňoval za víno. Ke konci života už nežil jako potulný chudák, měl dům s bazénem, poslouchal pořád svoji oblíbenou hudbu (Mahler, Brahms), a dokonce začal psát na počítači.

O Charlesi Bukowském byly natočeny dva filmy – Tales of Ordinary Madness – Příběh obyčejného bláznovství, a Crazy Lore – Šílená láska. On sám napsal scénář k filmu Barfly (Štamgast).

Tvorba
Charles Bukowski byl autoemr, který totálně vybočoval svým stylem psaní. Jeho knihy jsou plné neotřelého humoru, jsou čtivé a plné vulgárností. Říká se, že ten, kdo si je zamiluje, mu zůstane jako čtenář věrný. Ve většině jeho próz vystupuje jeho alter ego Henry Chinaski. Nepíše o lidech z vyšších vrstev, nýbrž o spodině, o lidech, kteří se ocitli na úplném dně. Celý jeho bohémský život se mu stal inspirací.

Stručný přehled díla
Romány:
-    Poštovní úřad – 1971
-    Faktótum – 1975
-    Ženy – 1978
-    Šunkový nářez – 1982
-    Hollywood – 1989
-    Škvár – 1994 – posmrtně vydaný titul, o němž Bukowski před smrtí prohlásil, že je to „nejšpinavější, nejzvláštnější, co jsem kdy napsal“
-    Kapitán odešel na oběd a námořníci převzali velení – 1997

Povídky:
-    Všechny řitě světa i ta má – 1966
-    Paměti starého chlapáka – 1969
-    Erekce, ejakulace, exhibice a další příběhy obyčejného šílenství – 1972
-    Těžký časy – 1983

Básnické sbírky
-    Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí – 1972
-    Láska je pes – 1974 – 1977
-    Někdy jste tak sami, až to prostě dává smysl – 1986
-    Kam zmizela ta roztomilá rozesmátá holka v květovaných šatech: Básně a povídky – 1996