Medailonky: Vaše Literatura - Literatura pro všechny!
-
Medailonky
-
Vytvořeno 9. 10. 2009 2:11
-
Autor: Alena Štouračová
Výbor Švédské akademie věd udělil pro letošní rok Nobelovu cenu za literaturu německé spisovatelce Hertě Müllerové, kterou označil za autorku, jež se ve svém díle soustřeďuje na poetičnost a otevřenost prózy a líčí pocity odcizení. Spisovatelka, narozená v roce 1953 v západorumunském Banátu, je teprve dvanáctou ženou, která kdy Nobelovu cenu za literaturu obdržela. Tato cena byla ženě udělena naposledy v roce 2007, a to britské spisovatelce Doris Lessingové.
Müllerová si kromě prestižního ocenění odnese celkem deset milionů švédských korun, což je zhruba 25 milionů korun českých. Diplom, zlatou medaili a peněžní odměnu převezme společně s dalšími letošními laureáty Nobelovy ceny 10. prosince, tj. v den výročí smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.
Kdo je Herta Müllerová
Müllerová se narodila v roce 1953 v obci Nitchidorf nacházející se v západorumunském Banátu. Její rodiče patřili k tamní německé minoritě. Otec za druhé světové války sloužil u německých jednotek Waffen-SS, matka v letech 1944 až 1949 zažívala útrapy v sovětském pracovním táboře.
Herta vystudovala němčinu a rumunštinu na Temešvárské univerzitě. Byla dokonce členkou německy mluvící literární společnosti Aktionsgruppe Banát.
V roce 1976 začala pracovat jako překladatelka pro strojírenskou továrnu, o tři roky později byla ovšem propuštěna, a to z důvodu odmítnutí spolupráce s komunistickou tajnou policií. Poté si na živobytí vydělávala výukou v mateřských školách nebo dávala soukromé hodiny němčiny.
První kniha Herty Müllerové s názvem
Niederungen (
Nížiny; psáno německy) vyšla v Bukurešti v roce 1982. Objevila se ovšem v cenzurované verzi, stejně jako autorčina další kniha – soubor příběhů –
Drückender Tango (
Represivní tango; psáno německy) vydaná v Bukurešti v roce 1984. Müllerová měla poté zákaz publikování, a to kvůli kritice vlády rumunského diktátora Nicolae Ceaušeska.
Roku 1987 Müllerová emigrovala společně se svým manželem, spisovatelem Richardem Wagnerem, ze socialistického Rumunska do Západního Německa. V současné době oba žijí v Berlíně.
Leitmotivem autorčiných knih je život v totalitním režimu. Přestože opustila Rumunsko již před dvaceti lety, neustále se vrací k tématům útlaku, exilu a diktatur. Vydala přes dvě desítky titulů, který byly přeloženy zhruba do 24 světových jazyků; čeština ovšem mezi nimi není.
Mezi významná díla Herty Müllerové patří například romány
Atemschaukel (
Popadání dechu, 2009),
Blassen Die heren mit den Mokkatassen (
Bledí muži s kávovými šálky, 2005),
In der Falle (
V pasti, 1996),
Fuchs war damals schon der Jäger (
Už tehdy byla liška lovcem, 1992) nebo
Der Teufel sitzt im Spiegel (
Ďábel sedí za zrcadlem, 1991).
Müllerová několikrát navštívila Českou republiku. V roce 1999 se zúčastnila pražského Festivalu spisovatelů a o tři roky později byla pozvána na konferenci Literatura, hodnoty a evropská identita, kterou v Praze organizovala Nadace Konrada Adenauera. Herta Müllerová je v této chvíli plánovaným hostem jubilejního dvacátého ročníku Festivalu spisovatelů, který se uskuteční příští rok v Praze.
Laureáti Nobelovy ceny za literaturu za posledních 10 let
(zdroj: http://cs.wikipedia.org; odtud převzaty i fotografie)
2009 – Herta Müllerová (německá autorka)
2008 – Jean-Marie Gustave Le Clézio (francouzský autor)
2007 – Doris Lessingová (britská autorka)
2006 – Orhan Pamuk (turecký autor)
2005 – Harold Pinter (britský autor)
2004 – Elfriede Jelineková (rakouská autorka)
2003 – John Maxwell Coetzee (jihoafrický a australský autor)
2002 – Imre Kertész (židovsko-maďarský autor)
2001 – Vidiadhar Surajprasad Naipaul (britský autor hindského původu a indo-trinidadské etnické příslušnosti)
2000 – Kao Sing-ťien (čínský, v emigraci žijící autor)
1999 – Günter Grass (německý autor)