
V refektáři Emauzského kláštera byla ve středu 6. 6. velká sláva. Prvňáčci z pěti základních škol tu byli pasování na čtenáře a převzali si Knížku pro prvňáčka, kterou napsal Miloš Kratochvíl a ilustrovala ji Renáta Fučíková. Už čtvrtá knížka jedinečného projektu, která byla vydána pro žáky prvních tříd, jejichž školy se zapojila do projektu Už jsem čtenář – knížka pro prvňáčka, zažila svůj pražský slavnostní křest. Jmenuje se Školníci a nesežene se v žádném knihkupectví. Je skutečně za odměnu dětem, které celý rok plnili úkoly rozvíjející čtenářskou gramotnost.
Je smutné, že vloni na podzim vše nahrávalo tomu, že velmi zdařilý projekt, kterým prošlo za čtyři roky přes 50 000 dětí, bude zrušen. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš ho v rámci šetření nepodpořil a hodlal ho ukončit. Po třech úspěšných ročnících a třech veselých knihách, které pro malé čtenáře napsali renomovaní čeští autoři a ilustrovali skvělí ilustrátoři, Ministerstvo školství projekt zastavilo. Proč taky, děti nečtou…
Autorka projektu Ivana Hutařová se nevzdala. Hledala, jak by další děti mohly získat svou knížku za odměnu a zázemí našla – pod svá ochranná křídla projekt vzal Svaz knihovníků a informačních pracovníků, našli se i sponzoři: Nakladatelství TRITON a SKANSKA. Především díky majiteli nakladatelství Stanislavu Juhaňákovi tak 20 000 prvňáčků si letos na prázdniny odnese svou knížku Školníci
Na slavnost v Emauzském klášteře dorazil spisovatel Miloš Kratochvíl, autor knihy a čerstvý rytíř Řádu krásného slova, spolu s paní ilustrátorkou Renátou Fučíkovou. K hostům nejdříve krátce pohovořila Ivana Hutařová, pak pozdravem „Ahoj!“ všechny uvítala za SKIP paní Zlata Houšková, která hlavně dětem připomenula, že v první třídě získaly od paní učitelek a pánů učitelů největší DAR – schopnost číst.
Po skutečně krátkých „oficialitách“ se přešlo k samotnému křtu. Autoři převzali od nakladatele nová knižní miminka, přečetli nadšeným dětem každý jednu kapitolku. Své autorské čtení uvedl Miloš Kratochvíl slovy: „Aspoň uvidíte, že i my, autoři, se občas zakoktáváme, ale nenecháme toho a budeme číst a psát pořád. Pořád je co se učit.“
Po několika písničkách, které zpívaly děti za doprovodu pana učitele Vlčka už bylo na řadě samotné pasování prvňáčků. Nejdříve všichni složili slavnostní slib rytíře čtení, pak se chopil opravdového meče rytíř Řádu krásného slova Miloš Kratochvíl a prvňáčky zodpovědně pasoval na čtenáře. Po slavnostním aktu nastala autogramiáda, která neměla konce.Krásné dopoledne, úžasný zážitek, skvělý projekt – to jsou slova, která mne drnčela hlavou, když jsem slavnost opouštěla. A ještě se mi stále dokola točil mozkovými závity slib rytíře čtení – slib, který bychom se měli naučit všichni:
Ve jménu pohádek, povídek a básní a ve jménu jejich hrdinů a světů budu mít v úctě slovo, budu ochraňovat knihy a statečně se bít za všechno dobré, co je v nich napsáno.
Pak by možná už žádný ministr – ani školství, ani jiného ministerstva – nezabíjel projekty, které mají smysl.