Příběh z 87. revíru na CD

• 

Audioknihy

Vytvořeno 13. 5. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Excelentní detektivky Ed McBaina se v dnešní době řadí mezi klasiku. V sedmdesátých letech, kdy v našich knihkupectvích mnoho americké literatury nebylo k dispozici, představovala právě jeho díla těch několik vzácných výjimek, které jsme měli k dispozici. V roce 1973 vyšla sbírka 3 x 87. revír, která dodnes zdobí knihovny mnoha domácností. Jednu z detektivek této sbírky natočil Český rozhlas v adaptaci v roce 1990. Jan Strejček si pro dramatizaci vybral příběh Brokovnice.

Přestože předpokládám, že děj Brokovnice je mnoha čtenářům důvěrně známý, v krátkosti ho připomenu. Příběh začíná vyšetřováním dvojnásobné vraždy. Muž a žena byli nalezeni zastřeleni brokovnicí z bezprostřední blízkosti. Výstřely jim zdemolovaly obličeje tak, že nejsou k poznání. Detektiv Steve Carella a Bert Kling se ujímají vyšetřování. Souběžně s tím přijde hlášení o vraždě ženy provedené čistě nožem.

Nahrávka, která trvá necelých padesát pět minut, nemůže samozřejmě pojmout celou šíři McBainovy detektivky, a tak se soustředí pouze na hlavní linku, to znamená na řešení vraždy a bezprostředně související motivy. Je pochopitelné, že pro účel rozhlasové hry je možné použít jen nepatrnou část knihy. McBainova Brokovnice je však vedlejšími motivy přímo nabita. Autor přibližuje čtenáři policejní práci, nejen tu, ve které se řeší záhadné případy, ale i obyčejné násilí, krádeže, ba i dopravní přestupky. Věnuje se i soukromému životu svých hrdinů, poznáváme Carellovu hluchoněmou ženu a také Klingovu snoubenku Cindy.

Velmi výraznou scénou knihy, pokud se dobře pamatuji, byl Klingův rozhovor se Cindy o její disertační práci. V něm je jasně vyjádřen autorův názor na intelektuální debaty, v té době v jistých kruzích pravděpodobně velmi časté, točící se okolo násilí. Lidé, kteří je na večírcích obvykle vedli, se s důsledky brutality obvykle nesetkávali a měli tendenci si je idealizovat. V oné době byly v módě Freudovy teorie, zvláště oidipovský komplex, film Zvětšenina tomuto intelektuálskému prostředí dokonale vyhovoval. Realitu komentuje detektiv Kling, když své snoubence na poznámku „násilí je vzrušující“ odpovídá, že se z toho vzrušení pozvracel.

Přestože se tyto velmi důležité detaily do rozhlasové adaptace nevešly, lze říct, že se jedná o velmi zdařilou úpravu. Byl použit původní překlad Jana Zábrany z roku 1973 v dramatizaci Jana Strejčka.  Do hlavní role detektiva Carelly obsadil režisér Miroslav Buriánek spolehlivého Pavla Soukupa. Rozhlas i na malé ploše dokáže daleko efektivněji pracovat s atmosférou. Ruchy kanceláře a ulice dokáží posluchači zprostředkovat bezprostřednější zážitek, vtáhnout ho do děje lépe než kniha i  v případě, že si je fantazie čtenáře nedokáže vykouzlit. Zvukový mistr Jiří Žižka použil pro prostředí policejní stanice poněkud klidnější model, než bývá v současné době zvykem, ale to určitě není ke škodě věci. Atmosféra doby je sugestivně dokreslena směsicí hudby – jazzu a rokenrolu.    

V době, kdy televize stále více sází na jednotvárné akční detektivní seriály, je nesmírně osvěžující zastavit se a poslechnout si rozhlasovou hru, která se nesnaží bezohledně útočit na smysly posluchače či diváka. Dramatizace podobně kvalitní literatury je pro takové účely tou nejlepší volbou.

Audioknihu Brokovnice vydalo nakladatelství Radioservis