
Nakladatelství Tympanum vydalo druhou audioknihu z cyklu Přemyslovská epopej Vlastimila Vondrušky, tentokrát věnovanou králi Václavu I. Jde o velmi zajímavý, ambiciózní a náročný projekt, a to nejen vzhledem k délce nahrávek jednotlivých dílů.
Starý kronikář skončil psaní první části v době, kdy byl Přemysl Otakar I. na vrcholu svých sil a dosáhl z velké části toho, co si jako mladík předsevzal. Za nejdůležitější považoval zajištění vlády pro svého syna. Po Přemyslově smrti musel Václav čelit nejen tlaku zvenčí, ale také snahám o převrat iniciovaným vlastním bratrem i matkou. Vlastimil Vondruška dokázal zcela přesně definovat rozdíly ve způsobu vlády a vnímáním úlohy krále mezi Přemyslem Otakarem I. a jeho synem. Václav I. působí spíš jako výborný hospodář, vyhýbající se zbytečným válkám a ztrátám na majetku či životech svých poddaných. Není historicky podloženo, že by příčinou byla nějaká láska k obyčejným lidem, ale pravděpodobně si uvědomoval, že je na nich závislá prosperita země. V tom působí spíš jako výtečný manažer, než jako rytíř, vrhající se statečně i do předem prohraného boje. Kronikářovými ústy se autor zmiňuje, že tomuto králi nepřinesly slávu bitvy.
Druhým výrazným prvkem Vondruškovy epopeje je úloha ženy v tehdejší společnosti. Nepředstavuje je jako ušlápnuté chudinky nucené oblékat pás cudnosti, když manžel odjíždí do bitvy. Přestože z logiky věci je jasné, že mezi manžely, jejichž sňatek byl sjednán jako součást politické dohody, nemusí vždy panovat harmonický vztah, ve Vondruškově Přemyslovské epopeji většinou dopadají nadmíru dobře. Za pozornost stojí také volnost, jakou mohly využívat movité vdovy, pokud se neuchýlily do kláštera. Vondruškův středověk není temný a postavení žen zdaleka není tak špatné, jak bývá prezentováno.
Kronika krále Václava I. opět končí v době, kdy dosáhl svou obratnou politikou mnoha úspěchů, a pokračovat bude v další části, čímž se bude přirozeně prolínat s osudy jeho syna Přemysla Otakara II.
Vlastimil Vondruška disponuje poměrně jednoduchým a srozumitelným slovníkem, strohým faktům dává přednost před květnatými či emotivními popisy. Samozřejmě, že velkou část vyjadřovacích prostředků může autor připisovat kronikáři, jehož ústy promlouvá, ve skutečnosti se však autorův styl nevymyká z kontextu jeho ostatních děl. Ale právě jednoduchost a strohost je jedním z důvodů, proč jsou Vondruškovy knihy tak oblíbené.
Práce nakladatelství Tympanum byla jako obvykle velmi dobrá, úroveň českých audioknih zůstává stále vysoká. Nezanedbatelný vliv na kvalitu má výběr interpretů, klidný a vyrovnaný projev Jana Hyhlíka dokonale zapadá do celkové atmosféry líčení historických událostí letitým kronikářem. Jan Hyhlík nemá tendenci přehrávat či se snažit přehnaně měnit projev v přímé řeči. Snad jen na dvou místech se nedopatřením do mluveného slova na krátkou dobu vmísila hudba, což se v případě tak dlouhé audioknihy může stát.
Díla Vlastimila Vondušky v sobě spojují historická fakta z české historie, které bychom měli znát ze školy, ale většinou si je už nepamatujeme, s poutavým a srozumitelným vyprávěním. Svými knihami stále dokazuje, že dějiny nemusí být nudné a nezáživné, jejich převod do audioformátu přispívá k rozšíření mezi větší skupinu čtenářů / posluchačů.
VONDRUŠKA, Vlastimil. Přemyslovská epopej II - Jednooký král. Audiokniha. Praha: Tympanum 2015.