Čtenářský deník
Vladimír Körner – Údolí včel
- Čtenářský deník
- Vytvořeno 28. 10. 2009 1:00
- Autor: Marta Šimečková
Děj této filmové novely se odehrává v dávném středověku. Ondřej jako malé dítě často pobýval v Údolí včel, kde nacházel klid a přátelství s přírodou. Jeho otec si vzal za ženu mladé děvče a Ondřej přišel na svatbu s darem – květinovým košem, ve kterém spali netopýři.
Nevěsta se netopýrů polekala a otec se rozzuřil, protože podle pověr přinášeli netopýři neštěstí. Málem Ondřeje zabil, ale když si to uvědomil, prosil boha ze jeho život s tím, že mu zasvětí Ondřejův život. Po chlapcově uzdravení proto syna předá křižáckému řádu sídlícími na hradě kdesi u moře v Německu.
Děj se přesouvá o několik let později, když už je Ondřej dospělým mužem. Má začít půst, ale musí být odložen, protože jeden ze členů řádu utekl, čímž zradil svůj řád. Uprchlík je pronásledován a tvrdě potrestán – je roztrhán psy. Ale jeho slova při setkání s Ondřejem zanechala v mladém muži stopy a roznítila v něm myšlenku na útěk a svobodu – vždyť do řádu nevstoupil dobrovolně. Ondřej využije situace a uteče. Útěk se podaří a dostane se mimo území ovládané řádem.
Jeho přítel Armin von der Heide vysvětlí komturovi, že je Ondřej dobrým členem řádu a že se jen unáhlil, není tedy třeba jej krutě trestat. Slíbí mu, že Ondřeje přivede zpět. Dostane povolení vydat se mimo území řádu a pátrá po Ondřejovi.
Ondřej po dlouhém putování dojde do své země a přijde k uhlířům, kde potká Dorotku, ženu, kterou znal z dětství. Kvůli svému vzhledu je považován stále ještě některými uhlíři za vlkodlaka a chtějí jej zabít. V této situaci potká Armina, který jej zachrání a pobije většinu útočníků. Armin jej chce odvést domů, ale když se shýbá k jedné studánce, aby se napil, Ondřej jej uhodí a uteče.
Ondřej se dostane domů na Vlkov, kde se ale vše změnilo. Jeho otec zahynul na lovu, když spadl z koně a jeho vlastní psi jej roztrhali. Jeho rodná tvrz se pomalu rozpadá, zmizely z ní děti a zůstalo jen staré služebnictvo. A jeho nevlastní matka Lenora. Mezi nimi se zrodí silný vztah a chystá se svatba. Na svatbu přijde Armin. Nakonec se smíří i s tím, že Ondřeje zpět nepřivede, ale na svatbě jej nevěsta políbí. Pro člena řádu, který se celý život oddával pouze askezi, pro nějž byli ti, kteří žili roky v celách o samotě, hrdinové a vzory a který nesměl málem na ženu pohlédnout, to bylo naprosté zneuctění, které nemohl přenést přes srdce. Ztratil svou rytířskou čest a musel ženu, která ho zneuctila, zabít. Když jej po tomto hrozném činu chce Ondřej nechat roztrhat psy, považuje to za vykoupení. Ještě než se tak stalo, řekl Ondřejovi, aby vzal jeho plášť a vrátil se na hrad.
Ukázka z knihy:
(Rozhovor Armina von der Heide se slepou dívkou)
Děj se přesouvá o několik let později, když už je Ondřej dospělým mužem. Má začít půst, ale musí být odložen, protože jeden ze členů řádu utekl, čímž zradil svůj řád. Uprchlík je pronásledován a tvrdě potrestán – je roztrhán psy. Ale jeho slova při setkání s Ondřejem zanechala v mladém muži stopy a roznítila v něm myšlenku na útěk a svobodu – vždyť do řádu nevstoupil dobrovolně. Ondřej využije situace a uteče. Útěk se podaří a dostane se mimo území ovládané řádem.Jeho přítel Armin von der Heide vysvětlí komturovi, že je Ondřej dobrým členem řádu a že se jen unáhlil, není tedy třeba jej krutě trestat. Slíbí mu, že Ondřeje přivede zpět. Dostane povolení vydat se mimo území řádu a pátrá po Ondřejovi.
Ondřej po dlouhém putování dojde do své země a přijde k uhlířům, kde potká Dorotku, ženu, kterou znal z dětství. Kvůli svému vzhledu je považován stále ještě některými uhlíři za vlkodlaka a chtějí jej zabít. V této situaci potká Armina, který jej zachrání a pobije většinu útočníků. Armin jej chce odvést domů, ale když se shýbá k jedné studánce, aby se napil, Ondřej jej uhodí a uteče.
Ondřej se dostane domů na Vlkov, kde se ale vše změnilo. Jeho otec zahynul na lovu, když spadl z koně a jeho vlastní psi jej roztrhali. Jeho rodná tvrz se pomalu rozpadá, zmizely z ní děti a zůstalo jen staré služebnictvo. A jeho nevlastní matka Lenora. Mezi nimi se zrodí silný vztah a chystá se svatba. Na svatbu přijde Armin. Nakonec se smíří i s tím, že Ondřeje zpět nepřivede, ale na svatbě jej nevěsta políbí. Pro člena řádu, který se celý život oddával pouze askezi, pro nějž byli ti, kteří žili roky v celách o samotě, hrdinové a vzory a který nesměl málem na ženu pohlédnout, to bylo naprosté zneuctění, které nemohl přenést přes srdce. Ztratil svou rytířskou čest a musel ženu, která ho zneuctila, zabít. Když jej po tomto hrozném činu chce Ondřej nechat roztrhat psy, považuje to za vykoupení. Ještě než se tak stalo, řekl Ondřejovi, aby vzal jeho plášť a vrátil se na hrad.
Ukázka z knihy:
(Rozhovor Armina von der Heide se slepou dívkou)
– Už vím, kdo jsi. Jsi svobodný člověk! –
– Mýlíš se, – odpověděl Armin von der Heide a proti své vůli se musel usmát. Dívčiny ruce zatápaly k jeho obličeji.
– Tak mi půjč ruku a poznám, kdo jsi, – chlubilo se děvče.
– Nesmím se tě dotknout, – odpověděl. – Jsem mnich! – Ruce opět klesly do klína.
– A když se tě dotknu já? – zeptalo se děvče.
– Pak přijdeš o ruku, – řekl tvrdě. – A kdybys to udělala s hříšným úmyslem, přišla bys o hlavu. Jsem řádový bratr. –
Dívka slonila hlavu, ale řekla:
– Teď máš zcela jiný hlas. To promluvila tvoje duše. Ty jsi zraněn. –
(S. 41-42)
Zdroj ukázky: Körner, V. Údolí včel. In: Údolí včel, Zjevení o ženě rodičce podle svatého Jana. Praha: Dauphin 2008.
Čtěte také:
Baladické příběhy Vladimíra Körnera