
Byla jednou jedna vačice, byla to ta nejveselejší a nejšťastnější a nejusměvavější vačice ze všech vačic. Nejraději se smála hlavou dolů, zavěšená na stromě za svůj krásný dlouhý ocas. Ale jednou se pod stromem objevili lidé. Zdálo se jim, že vačice je smutná, rozhodně to nevypadalo, že by se smála. I když jim říkala, že jí nic nechybí, lidé jí nevěřili. Mysleli si, že je to hloupá vačice, která neví, co je to být šťastný. Když je člověk šťastný, musí se usmívat, říkali a rozhodli se, že ji musí rozveselit...
Nakladatelství Baobab právě posílá na pulty další knihu Franka Tashlina -Vačice, která se nesmála, druhý titul z trojice vtipných kreslených příběhů pro děti o lidech (a na chvilku i zvířatech) zhlouplých civilizovaným světem od amerického scénáristy, režiséra a animátora Franka Tashlina.
Vačice, která se nesmála, je druhá ze tří obrázkových knížek Franka Tashlina. Tak trochu navazuje na slavného Medvěda, který nebyl: je o střetnutí normální bytosti – v tomto případě „normální vačice“ – s davem – „normálním davem“, chtělo by se říct –, který nejlépe ví, co bude pro vačici nejlepší... Rozhodně líp než ona sama. Ale hlavně je to úžasně vtipné čtení, o kterém si děti myslí, že je pro děti, a dospělí zase, že je pro dospělé.
Více o autorovi:
Frank Tashlin (1913 Weehawken —1972 Hollywood)
Americký scenárista, režisér, animátor a autor dětských knížek. Francis Fredrick von Taschlein, jak zní jeho skutečné jméno, se už od třinácti let protloukal v různých zaměstnáních.
V sedmnácti se stal kreslířem animovaných filmů a brzy byl ceněn pro svou rychlost a zručnost. Prošel několika studii; jedno z nich musel opustit poté, co odmítl odevzdat část výnosu z komiksu, který si tam ve volných chvílích kreslil pod pseudonymem Tish Tash.
V polovině 30. let začal režírovat animované reklamy, později přešel k hranému filmu, napřed jako scenárista, pak i jako režisér. Psal gagy například pro Laurela a Hardyho, jeho filmografie zahrnuje víc než dvacet titulů, z nichž některé dosáhly značného úspěchu.
Tashlin napsal a ilustroval tři satirické příběhy pro děti i dospělé: Medvěd, který nebyl (1946, česky Baobab 2006, 2012), Vačice, která se nesmála (1950) a Svět, který není (1951). Podle prvního z nich vznikl v roce 1967 stejnojmenný animovaný film, který režíroval Chuck Jones.
Více o vačici:
Vačice opossum
Didelphis marsupialis
Savec z čeledi vačicovitých žije na území, které se táhne od Mexika až po severní část Jižní Ameriky. Největší americký vačnatec má tělo dlouhé asi 50 cm a k tomu 30 cm dlouhý ocas. V listnatých lesích, kde je doma, se vačice obvykle pohybuje po zemi, ale umí také výborně šplhat po stromech a dokonce i plavat. Je všežravá: nepohrdne hmyzem, ponravou, ještěrkou, ptákem, vajíčkem ani různými plody. Často se usazuje i blízko lidských sídel, kde páchá škody hlavně na drůbeži. Vačice žijí samotářsky, a pokud se náhodou potkají dva samci, zpravidla se to neobejde bez rvačky. Jsou to jediní savci, kteří mají schopnost, již známe například u brouků: jsou-li ohroženy, lehnou si, zavřou oči, vypláznou jazyk a mělce dýchají, takže vypadají jako mrtvé. Vydrží tak ležet několik hodin — ale když nepřítel zmizí, vačice se probere a rychle se ztratí v úkrytu.