
Po obrovském celosvětovém úspěchu knihy Ars Sacra se Rolf Toman se svým týmem vydal na novou cestu sbírání unikátních fotografií - tentokrát za krásami baroka. V této nové knize se prostřednictvím velkoformátových detailních fotografií podíváme do mimořádných interiérů, prohlédneme si jedinečná umělecká díla z porcelánu i ilusionistické obrazy. Snímky Rolfa Tomana doplňují poutavé texty Barbary Borngässerové.
Ačkoli si s pojmem „baroko“ každý vybaví nejspíš zámek ve Versailles a baziliku svatého Petra v Římě, toto uměleckohistorické období nabízí mnohem víc: velkoryse komponované knihovny, tajemné zahrady a parky, umělecký porcelán a iluzionistické malířství – to vše svědčí o jeho mnohovrstevnatosti a komplexnosti. Tato kniha představuje cestu do světa minulosti, v němž lidé chápali svět jako velké divadlo, theatrum mundi.
Vedle fundovaných textů je kniha výjimečná zpracováním fotografií. Objekty nejsou zachyceny jen tradičním způsobem celku a detailu, ale tzv. zoomovým principem, který umožňuje pozorovateli přiblížit i ty detaily, které nejsou ani při osobním kontaktu s dílem viditelné.
Knihy o epochách dějin umění nejsou žádnou novinkou. Přítomná řada však přichází s novým, moderním přístupem, který poskytuje výjimečné potěšení pro oko. Po velkém úspěchu knihy Ars Sacra bylo zřejmé, že toto je cesta: velkoformátové publikace, aby měly šanci vyniknout skvělé fotografie detailů, doprovázené texty, které emocionálně oslovují čtenáře.
Cílem tvůrců je uvést čtenáře do jednotlivých epoch dějin umění, avšak ne na způsob učebnice nabité fakty určenými k naučení nazpaměť, nýbrž živě a přístupně je uvést do bezprostřední blízkosti uměleckých děl a jejich historie – nezřídka dokonce blíže, než je možné ve skutečnosti, přímo na místě.
Rolf Toman vydal úspěšné knihy o dějinách umění už před 15 lety. Tato edice má však s původním konceptem jen málo společného.
ROZHOVOR S FOTOGRAFEM A EDITOREM KNIHY ROLFEM TOMANEM:
Čím se přítomná edice liší od dříve vydaných knih o dějinách umění?
Nové svazky jsou založeny na zcela odlišném obsahovém principu. Dříve převládal encyklopedický a akademický přístup, kdy byla suma odborných znalostí rozdělena do malých porcí, dnes se však snažíme postihnout širší spojnice v mezinárodním kontextu. Architektura, malba, sochařství, grafika a umělecké řemeslo, dříve považované za samostatná, oddělená témata, jsou nyní představována ve svém vzájemném působení.
Jak tento přístup ovlivnil práci autorského týmu?
Pro nás je tentokrát důležité, aby každý svazek věnovaný jedné epoše psal také jeden autor. Jen tak můžeme zajistit, že vztahy, na které chceme poukázat, budou zřetelné od začátku do konce. Nejnovější výzkum, jeho metody a výsledky, musejí pak samozřejmě být sumarizovány přístupněji. Proto je autorská práce velmi náročná.
Jak se tato změněná obsahová struktura projevuje na výběru ilustrací?
Grafická úprava knih je založena na zkoumání jednotlivých objektů, které jsou zobrazeny vícekrát, ve více detailních vyobrazeních a mnohem podrobněji, jako pod lupou. To umožňuje čtenáři získat pohledy, které se mu na místě samotném často nenaskytnou – například u nástropních mozaik, jež se nacházejí ve velké výšce. Proto nemůžeme nabídnout všechna zásadní umělecká díla z dané epochy. Dali jsme přednost tomu, nejen představit díla, která historikové umění považují za význačná, ale také podrobněji vyobrazit objekty, jejichž zvláštní estetické kvality napovídají, že by mohly stát za opětovné objevení.
Jak se v posledních letech změnila práce fotografa?
Fotografie pořizované pro knihy o umění před deseti nebo více lety byly mnohem reduktivnější. Kostel byl představen jedním celkovým pohledem, snímkem fasády, kúru a hlavní lodi, ale zřídkakdy nějakým detailem. My zobrazujeme mnohem více ze zařízení kostelů, nástěnné fresky, menší umělecké předměty, nabízíme pohledy do bočních kaplí nebo zachycujeme specifické výřezy nástropních maleb.Jaký má pro vaši práci význam digitální technika?
Digitální technologie otevřely prostor pro nové možnosti. Dnes se můžeme pustit do vyvážení kontrastů, které v analogové fotografii možné nebylo. Například u vitráží nebo maleb na skle byla dříve viditelná pouze malba, ale už ne obvodová linie, která byla vždy černá. V současné době pořídím řadu snímků při různých světelných podmínkách a pak je spojím tak, že při určitém nasvícení vynikne jak okenní sklo, tak obrys. Toho lze dosáhnout v postprodukčním zpracovávání digitálních fotografií.
Významné gotické památky, jako je katedrála v Chartres na snímcích, dojdou uplatnění v sériích detailních záběrů. Pozorovatelův zrak je veden kostelem tak, aby si mohl vychutnat umělecká díla stále ve větším a větším detailu, od celkového pohledu po detailní záběry se silným zoomem. Bednorzův interpretativní princip vyváženého světla je obzvláště zřejmý na okenních vitrážích: viditelné jsou dokonce i obrysy okenních rámů.
ZAJÍMAVOSTI O KNIZE
Vydávání velkoformátových obrazových uměleckých publikací je vždy náročné. V případě této edice jsme zařadili některé obzvláště krásné detaily: