Nenasytná hamižnost prvního světa

• 

Komiksy

Vytvořeno 12. 1. 2011 1:00

Autor: Petr Měrka

Krátké konstatování „Jde se do války“ nás vtáhne do děje komiksu Hitman: Tommyho hrdinové, jenž od samého počátku překypuje dravou akčností. Samozřejmě nechybí spousta krve, drsné hlášky a téměř až cynický humor. Je zde také přítomná jistá míra bizarnosti patrná především v marginální postavičce barmana ze začátku knihy.

Příběh samotný je velmi vyrovnaný a velkou úlohu v něm hraje krutost. V zájmu lidskosti se chopíme zbraní a hurá do Afriky. Právě tam se převážná část děje odvíjí. Prokletý kontinent tu a tam bohatý na surovinové zdroje a především na ropu. Místo stíhané hladomory, nízkou životní úrovní a značnou dětskou mortalitou.
Konkrétně se dostáváme do chudé a smyšlené zemičky nazvané Tynanda, kterou ovládá a terorizuje bezcitný stařičký diktátor na vozíčku určeném pro mrzáky. Jako tělesná stráž mu slouží 2 metalidé. Jde o záporné superhrdiny s nadlidskou silou a psychopatickou povahou. Nepříčí se jim zabít ani třeba takového kojence a jeho matce urvat hlavu.
Zápletka je poměrně prostá. Zástupce zbrojní firmy naverbuje zkušené grázly, kteří mají poskytnout výcvik domorodé jednotce. Už ale brzy vyjde najevo, že na nájemné zabijáky je ušita bouda.

Můžeme profesionálního vraha pokládat za kladného hrdinu? Asi ano. Oplývá skvělým charakterem, uznává pojem kamarádství a za své druhy by položil život. Dojímá ho pohled na bezpráví a příkoří. Zastane se prostých obyvatel Tynandy. Dokonce zajde tak daleko, že v zájmu jejich blaha způsobí státní převrat, aby po senilním magorovi mohl vládu v zemi převzít narkobaron, kterému činí obzvláštní potěšení představa umírajících smažek v ulicích měst, jež přináležejí k civilizovanému Prvnímu světu. Náš profi hrdlořez je vlastně bezva chlápek, který akorát likviduje lidi a bere za to peníze. Ale člověk se něčím živit musí. To je jasné. Stát chce po každém daně. Kdo je neplatí, ten si nezaslouží existovat.
Hitman Gartha Ennise (*1970), rodáka ze severoirského Belfastu, v sobě obsahuje i morální rozměr týkající se přístupu bílé Západní civilizace k černým obyvatelům Afriky, který jako by se od dob otrokářů ani příliš nezměnil.

„Já vás znám, vás Američany. Vaše vláda oslabí svět zadlužením a výhružkami – pak se do toho vloží společnosti, jako je ta vaše, a začnou z malých zemí vysávat krev.
Nevidíte tu nic víc než primitivy, barabizny, pouštní písek a žabařského diktátora ve směšné uniformě. A pak nás – vy Třetí světe na prvním místě, jak si říkáte – připravíte o naše peníze a zahrnete nás odpadky.
Opijete nás rohlíkem.“
(Ennis, G. Hitman: Tommyho hrdinové. Přel. D. Šmíd, BB art: Praha, 2010, s. 80)

Zlo je poraženo. Heroinový král je dosazen na trůn a v Tynandě konečně zavládne sociální spravedlnost. Do země přihandrkuje zkorumpovaná OSN a humanitární pomoci se zmocní hrstka tvořící elitu. Obyčejní lidé si nezaslouží nic jiného, než poníženě vyčkat okamžiku, kdy natáhnou bačkory. Během toho mohou trpělivě držet hubu a krok.
Skoro to vypadá, jako by pro obyčejné lidi nebylo na světě ani místo. Jsou přece tak nezajímaví a nudní.

Závěrečnou část tohoto comicsu tvoří samostatný mikropříběh, v němž se na střeše jednoho činžáku setká náš hlavní hrdina se Supermanem, kterého tíží výčitky svědomí, že se mu na oběžné dráze Země nepodařilo zachránit jednoho kosmonauta. Nájemný vrah mu promluví do duše, povzbudí ho, Superman mu poděkuje, odlétá a on bere do ruky pušku a končí život jiného zloducha.

Dobro je tady presentováno opravdu svéráznou formou a Hitman určitě za přečtení stojí.
Mimo jiné je Garth Ennis autorem dnes již kultovní řady nazvané Preacher. Celkovou atmosféru Hitmana výtečně vizuálně ztvárnil Ennisův přítel a dlouholetý spolupracovník John McCrea.

Komiks Hitman: Tommyho hrdinové vydalo nakladatelství BB art