
Comics LUPUS: volume 1 švýcarského tvůrce Frederika Peeterse (*1974) spadá žánrově do oblasti science fiction. Je vyveden striktně černobíle, což ovšem může být i na závadu. A u některých pasáží je to vyložená škoda. Už jenom z důvodu, že se výrazná část děje odehrává v kosmu a že čtenář nebo také „divák“ grafického příběhu by jistě nepohrdl pohledem na tu omamně čarokrásnou nádheru.
Podobně je tomu i na planetě Norad, kam zamíří naši dva hlavní hrdinové. Kudrnatý a gigantickými kotletami vybavený mentální anorektik Lupus a jeho kamarád z dětských let Tony, obdařený nebývale hustou pleší a knírem, za nějž by se nemusel stydět ani takový Friedrich Nietzsche, jenž podobným, na mrože upomínajícím doplňkům vizáže, holdoval v míře nebývalé, až ostentativní.
Jejich loď se podobá otevřené plechovce od sardinek. Důvod jejich návštěvy průmyslem zdevastované planety, na níž nerostou prakticky žádné stromy, je obyčejné rybaření v moři neředěné žíraviny, kde se prohánějí prehistorické příšery obestřené bájemi a pověstmi, leč svým výskytem jsou nanejvýš reálné. Samozřejmě nemůže chybět pěkná zásobička psychedelických narkotik, doprovázená nezřízenou konzumací lihových nápojů.
Příběh se zpočátku odvíjí velmi klidně a nevzrušeně. Všechno je v nejlepším pořádku až do doby, než se v začouzené špeluňce potkají se záhadnou, tajuplnou a uhrančivě atraktivní Sanou. Od toho okamžiku už není nic takové jako dřív a svět dvou starých přátel se bortí jako domeček z karet.
Rozehrává se mezi nimi podivné psychické napětí. Atmosféra houstne. Nervy obou mužů se ocitají v kýblu. Do toho lov mega obludy a návštěva ozbrojené bytosti, která si přijíždí pro Sanu. Ta se snaží uniknout, ale kdoví vlastně před čím? To se samozřejmě nelíbí jejímu mocnému a bohatému otci. Tony umírá a autor nechává čtenáře nemilosrdně v očekávání dalšího děje. Bohužel, příběh má otevřený konec. Vše spočívá v pouhém načrtnutí čehosi až zlověstného a tíživě melancholického. Otřásá námi zvědavost, nám však nezbývá, než vyčkat osudného dne, kdy nakladatelství Sýpka přijde s pokračováním této tetralogie.
Comics Frederika Peeterse je veskrze autorským počinem. To jest, píše si jak scénář, tak umně zastane i kresbu, která je hojně zkratkovitá, nepostrádá akci ani vtip a je založená na výrazném kontrastu velkých bílých ploch s podobně laděnými plochami černými. Což občas může hlavním protagonistům příběhu dodat až psychotického výrazu.
Oproti comicsům americké provenience je evropský comics daleko méně zatížen superhrdiny či sprostými vrahy, ale mnohem více se zaobírá lidskou duší a rozpolceností nitra. A ani v Lupusovi nechybí potřebná dávka snovosti, pochyb a spousty položených otázek, jež se dotýkají svojí podstatou samotné existence. A mně nezbývá, než vám jeho přečtení doporučit.
Zeptal jsem se jí, proč se pořád tváří tak smutně… Dokonce když se smála, cítil jsem ten její smutek… Řekla, že má tendenci cítit se jako černá díra, jako obrovská koule antihmoty… Měl jsem ji tehdy lépe poslouchat a věřit jí, místo toho přihlouplého usmívání…
(Peeters, F.: LUPUS: volume 1. Přel. S. Kolářová-Majtnerová, T. Chlud. Sýpka: Praha 2010, s. 19.)
Komiks LUPUS: volume 1 vydalo nakladatelství Sýpka