Vize a pomíjivost

• 

Komiksy

Vytvořeno 5. 5. 2012 2:00

Autor: Petr Měrka

Jméno Steve Jobs je patrně známo každému a komu ne, ten si údaje týkající se jeho osoby snadno vygooglí. Comics s podtitulem Konfigurace vnitřního JÁ má sloužit jako poklona tomuto velikánovi moderních technologií, avšak souběžně s tím jde o vyzdvihnutí jeho méně mediálně presentovaného obrazu. Má nám ho přiblížit jako Bohem obdařeného inovátora, jenž se pídí po podstatě a díky tomu objevuje kouzlo v jednoduchosti a účelnosti, přičemž za vyvrcholení těchto snah se dají považovat IPOD s IPHONEM.

Příběh je vyprávěn za užití střídavě prolínané retrospektivy, kdy jednotlivé periody vybraného úseku Jobsova života – jde konkrétně o 70. léta dvacátého století až po den jeho odchodu z tohoto světa – jsou strukturovány kolem ústředního tématu zaobírajícího se jeho mnohdy složitým vztahem k japonskému Mistrovi zen buddhismu Kobunovi, jenž mu svým způsobem byl ekvivalentem v duchovním rozměru. Míním tím konkrétně jeho přístup k zažitým úzům předávání této starobylé nauky, čímž se dostal do postavení nonkonformního odpadlíka. Tato definice by se dala charakterizovat coby pojítko mezi oběma muži, kteří jsou tak rozdílní, až jsou si v mnohém podobni.

Oba bourají zažité konvence a nalézají netradiční východiska. Jobs četnými rozhovory s Kobunem bezděky objevuje nový rozměr estetického cítění, který se posléze obráží v jeho další vývojářské činnosti. I přes značnou inklinaci k odkazu východních nauk však nepřestává být ryzím pragmatikem, což se posléze obrazí v komerčním ohledu a firma Apple, jíž spoluzakládal a z níž byl na nějakou dobu odejit, se pod jeho znovunabytým vedením stává jednou z nejúspěšnějších ve světě businessu.

Z comicsu lze snadno vyvodit, že Jobs byl ryzím egocentrikem naprosto pohlceným do své práce, kterou byl – a to bez nadsázky – posedlý, zatímco Kobun se staral o prosté štěstí člověka. A to je také patrně jeho největší odkaz, který po sobě zanechal. Díky stresu a permanentnímu spěchu totiž zapomínáme žít. Mám na mysli to, co nazýváme BYTÍ. K tomu se přidávají neustále a vtíravě neodbytné obavy o holou existenci. Potažmo o to, zda-li se nám podaří udržet si zaměstnání a vydělat dost peněz na to, abychom měli kde bydlet a co jíst.

Kapitalismus a jím vnucený konzumní způsob setrvávání v jsoucnu nás zahnal do slepé uličky, v níž nás udržuje sterilní systém. Jeho neplodnost je nejen alarmující, ale vysloveně zhoubná. Díky beznaději a zoufalství se nás na nevědomé úrovni zmocňuje davové šílenství. Psychóza.

Společnost onemocněla metafyzickou rakovinou. Hnijeme a rozkládáme se a to aniž bychom byli po smrti. To, co nám akutně chybí, je pocit štěstí a přiměřená sounáležitost s harmonií. Naším náboženstvím se stala ryze abstraktní ekonomie, jež není ničím jiným než zavrženíhodnou pavědou, s ústřední modlou a to jsou bezcenné papírky či kovové plíšky s různými nominálními hodnotami. To ony jsou alfou a omegou. Bez nich ztrácí člověk svoji důstojnost a stává se osinou v zadnici rychle zanikajícího sociálního státu.

Ale jak se říká: Přežijí jen ti nejsilnější. Takže pro ty ostatní se nejspíš vybudují novodobé koncentrační tábory a rozjede se ve velkém genocida, jež bude mít za úkol zprovodit ze světa chudobu.

„Počítače, které vyrábí moje nová firma Next, budou nádherné. Chci se dozvědět o Ma.
Zatím vím jenom to, že jde o vztah mezi předměty a prostorem. Chci, aby moje počítače byly designově dokonalé. Uč mě.“
(Melby, C. Steve Jobs: Konfigurace vnitřního JÁ. Přel. O. Doseděl. Computer press: Brno, 2012, s. 11)

Knihu Steve Jobs: Konfigurace vnitřního JÁ vydalo nakladatelství Computer press