
Románová tetralogie Stmívání se dočkala velikého ohlasu u čtenářů na celém světě, a to i díky zdařilé filmové adaptaci, kterou shlédly miliony diváků. Není tedy divu, že se původně tradiční literární dílo dočkalo obrazového zpracování, na jehož vznik dokonce dohlížela samotná spisovatelka Stephenie Meyerová. Ta svěřila vytvoření grafického románu výtvarnici Young Kim, která se tohoto úkolu zhostila se ctí.
Hlavní dějovou osnovu snad není zapotřebí příliš popisovat, většina z nás asi tuší, o čem slavné Stmívání je. Pro pořádek alespoň připomenu základní body: do pochmurného městečka Forks se přistěhuje dívka jménem Bella, která neumí příliš zapadnout do kolektivu pubertálních spolužáků: „Se svými vrstevníky moc dobře nevycházím. Vlastně moc dobře nevycházím s nikým. Neumím s lidmi najít společnou řeč.“ Mezi nimi ji však zaujme až nelidsky krásný Edward, který se od prvního setkání s Bellou chová podivně. Bella netuší, proč se jí tento mladík s bledou tváří a tmavými kruhy pod očima vyhýbá, dokud nevypátrá překvapivou pravdu. Edward je upír stejně jako ostatní členové jeho adoptivní rodiny. Přes veliká úskalí, která s sebou může přinést vztah mezi upírem a obyčejným smrtelníkem, se tito dva do sebe zamilují, aniž by tušili, jaké smrtelné nebezpečí jim hrozí...
„Ve třech bodech jsem si byla naprosto jistá. Zaprvé, Edward je upír. Zadruhé, část jeho osobnosti – a já nevěděla, jak silná je to část – žízní po mé krvi. A zatřetí, jsem do něj bezvýhradně a neodvolatelně zamilovaná.“
Stmívání je výjimečné propojením romantického příběhu s fantasy tematikou a špetkou hororových scén. Přestože jde primárně o příběh, jenž bychom zařadili do červené knihovny, autorka se vyhýbá zavedeným klišovitým scénám plným srdceryvných shledání a odcizování hlavních hrdinů, vzájemných polibků a objetí. Sice můžete namítnout, že i tyto obehrané motivy se v románu a v komiksové adaptaci nacházejí, avšak v malé míře a jakoby v realističtější podobě, než jak je tomu zvykem v jiných knihách určených pro čtenáře z řad něžného pohlaví.
Jak už bylo řečeno, kresby se ujala Young Kim. Převažují černobílé obrázky, jen ojediněle jsou doplněny barvou, a to výhradně v detailech, jako jsou oči nebo kapky krve. Všechny postavy jsou zachyceny zidealizovaně; na obrázcích nenajdete žádnou postavu s nějakým nedostatkem, naopak všechny mají nádherné obličeje s pravidelnými rysy, podobně byste mezi obyvateli Forks hledali marně nějakého tlouštíka nebo vůbec osobu s nedokonalými tělesnými proporcemi. Tím se kresba Young Kim blíží japonským mangám, které obdobným způsobem zachycují hlavní postavy (i když od výrazných očí typických pro tento typ komiksu naštěstí v případě Stmívání bylo upuštěno). Young Kim si navíc ráda pohrává s jemným stínováním, čímž se její většinou černobílé kresby krásně „vybarví“. Líbí se mi i nápaditá obálka, která v případě přiložení prvního dílu k druhému vytváří obraz dvou hlavních postav.
Grafický román vypráví jednotlivé události sice zjednodušeně, což vyplývá už jen z mnohem menšího počtu stran, na něž nebylo s to přesunout všechny původní dialogy, přesto je v něm vše podstatné. Tuto adaptaci hodnotím velmi pozitivně. Určitě by si ji neměli nechat ujít žádní milovníci původního románu, a pokud budete číst jako první právě komiks, třeba vás navnadí, abyste si časem pořídili i klasickou předlohu.
Knihy Stmívání – Grafický román 1. díl a Stmívání – Grafický román 2. díl vydalo nakladatelství Egmont