
Edice Mistrovská díla evropského komiksu vydávaná nakladatelstvím Crew se nedávno rozrostla o další velkolepý titul. Je jím Bílý láma od scénáristy Alejandra Jodorowského (připomeňme třebas jeho věhlasné práce Kasta metabaronů nebo Incal, recenze zde) a kreslíře George Besse (u nás je jeho jméno spíše neznámé, nicméně zvláště v rodné Francii si získal obdiv zejména za práce vzniklé ve spolupráci s Jodorowským).
Komiks nás zavede do Tibetu v posledních letech svobody. Příběh začíná úmrtím všemi milovaného dalajlámy Mipama, který si pro svou reinkarnaci zvolí bílého chlapce Gabriela. Po Mipamově odchodu zemi zachvátí chaos a korupce, a to dokonce i mezi mnichy, kteří porušují všechna pravidla buddhismu a dobrého chování. Neštítí se ničeho, dokonce ani vraždy, a tak se do ohrožení života dostává i nic netušící Gabriel. Jeho život není nijak jednoduchý, po narození náhle přichází o rodiče, a tak je vychován rodilou tibetskou rodinou, mj. za pomoci dvou Mipamových věrných druhů, kteří chlapce naučí základy buddhistického učení a bojového umění. Souhrou několika nešťastných událostí je mladý Gabriel nucen opustit svou rodnou ves a vydat se do světa plného krutosti a bolesti, zároveň ale i vesmírných krás, které se mu odhalí díky spletité duchovní cestě a následnému osvícení.
Gabrielův osobní přerod z obyčejného chlapce v Mipamova nástupce se odehrává na pozadí historických událostí spojených s potlačením svobody v Tibetu čínskou armádou. Tato fakta založená na skutečnosti jsou podávána ve střípcích, jejich vylíčení není primárním cílem autora. To je zřetelné mj. na jejich prolínání s tibetskými legendami (vystupuje tu např. yetti) a fantaskními prvky majícími původ v buddhistické filozofii (odloučení duše od těla, duchovní putování vesmírem, zhmotnění myšlenek v astrální rovině do podoby strašlivých tvorů atd.). Zvláště v druhé půli knihy se tento aspekt dostává do popředí, přičemž některé scény mohou evropskému čtenáři připadat poněkud přehnané, až příliš vybočující z hlavní dějové konstrukce a spadající do oblasti pohádek. Nicméně pokud přistoupíme na toto nevšední skloubení historična a fikce, působí příběh jako dobře promyšlený celek s logickým vyústěním (byť závěr zůstává otevřen). Jediné, co mě poněkud překvapilo v otázce vnitřní logické výstavby, byla Gabrielova pomsta vykonaná na obyvatelích rodné vesnice – do střetu se tu dostal závazný slib daný matce a vlastní svědomí, které vzhledem ke Gabrielově svatosti mělo podle mého názoru dostat přednost (na druhou stranu akt pomsty umožnil tvůrcům vyřádit se na popisu vzniknuvších hrůz).
Kresba je hutná, Bess dává ve svém realistickém ztvárnění vyniknout detailům u vystupujících postav i exotických kulis divokého Tibetu. Výrazná je tu práce s barvami, s nimiž je výrazně experimentováno, avšak výsledek nepůsobí nijak afektovaně nebo kýčovitě.
Komiks Bílý láma nabízí nevšední čtenářský i vizuální zážitek. Jeho zařazení do výše jmenované edice je zcela oprávněné, a tak doufám, že si najde cestu k co největšímu počtu čtenářů. Bylo by škoda, kdybyste si ho nechali ujít.