Komiksy: Jan Novák, Jaromír 99 – Zatím dobrý

• 

Vytvořeno 4. 1. 2019 1:00

Autor: Radovan Kolbaba

V roce 2004 vydal česko-americký spisovatel Jan Novák román Zatím dobrý a dílo chválené čtenáři i kritiky získalo ocenění Magnesia Litera nejlepší kniha roku. Nyní se kontroverzní příběh bratří Mašínů vrací v komiksovém vydání, o jehož grafickou podobu se postaral Jaromír 99. Kniha je výjimečná i tím, že se na její publikaci podílela hned dvě nakladatelství – Argo a Paseka.

  

Jan Novák a Jaromír Švejdík, tvořící pod pseudonymem Jaromír 99, společnými silami vytvořili před dvěma lety vydaný komiks Zátopek, o jehož úspěchu nejlépe vypovídá fakt, že byl přeložen do pěti jazyků. Nyní se sice vrací do období, kdy Emil Zátopek zažíval nejlepší léta své kariéry, ale jejich vyprávění je o mnoho temnější.

 

Jen málokteré příběhy z českých dějin vyvolávají tak protichůdné reakce jako útěk bratří Mašínů z komunistického Československa roku 1953. Komiks Zatím dobrý zobrazuje především události let 1951 až 1953. Začíná zátahem StB na odbojovou skupinu, v níž Ctirad a Josef Mašínovi působili, a přes popis jejich věznění, mučení či sabotážních akcí se dostává k samotnému útěku přes NDR. Lehce se dotýká i činů jejich otce, jehož postavení hrdiny českých dějin, jakožto bojovníka proti nacistické okupaci a jednoho z proslavených Tří králů, je uznáváno mnohem jednomyslněji, než je tomu u jeho synů.

 

Z pochopitelných důvodů v příběhu rámovaném nesvobodou, nevraživostí a smrtí nenajdeme mnoho rozjařených momentů. Scény z vyšetřoven StB, uranových dolů či pronásledování vojáky NDR jsou stejně temné jako kresba Jaromíra 99. Svůj osobitý styl, známý z komiksů i filmu Alois Nebel, upravil tak, aby podporoval dusnou atmosféru Československa 50. let. Paleta barev v Zatím dobrý je velmi chudá a převážně používá odstíny šedi, černou a nevýraznou žlutou. K nim přidává v prvních dvou třetinách vyprávění růžovou, nikoliv však v odstínu, jaký na svých tričkách nosí malé holčičky. Jak se příběh vyostřuje, vystřídá ji mnohem agresivnější rudá barva, rámující i výstřely. Co se týče atmosféry, nelze kresbě nic vyčíst, horší je to však s přehledností. Čtenář se může chvílemi cítit dezorientovaný, aniž by věděl proč.

 

Knize lze přičíst ke cti, že navzdory tématu, které zpracovává, se nestaví otevřeně na tu či onu stranu barikády. Příhody bratrů Mašínů a jejich spojenců jsou vyprávěny syrově, někdy až lakonicky, aniž by se autoři snažili je obhajovat. Protikomunističtí bojovníci v žádném případě nepřipomínají akční verze Mirků Dušínů. V komiksu mluví nejen nespisovně, ale i sprostě, lžou, kradou, zabíjejí i ty, kteří je přímo neohrožují, a jediné zdůvodnění jejich činů je až fanatické nepřátelství ke státnímu zřízení, v němž žijí. Jan Novák, sám exulant a příznivce bratrů Mašínů, tak nechává čtenáři prostor, aby si ze zobrazených příhod vyvodil soudy podle svého.

 

Jan Novák nabízí především holá fakta, což je nejvíce patrné v úplném závěru knihy, kde jsou pod portréty jednotlivých aktérů stručně vylíčeny jejich životní osudy. Mnozí z nich, v čele s matkou Ctirada a Josefa Mašína, která o jejich plánech ani nevěděla, zaplatili vězněním, dehonestací i vlastním životem.

 

Komiks Zatím dobrý nepoužívá mnoho barev a jeho způsob vyprávění – obrazy i slovy – je velmi strohý. Díky událostem, které popisuje, však vyvolává spoustu emocí. I navzdory tomu, že přestřelky a násilné činy, například podřezání svázaného příslušníka SNB v Čelákovicích, jsou zobrazeny komorně. Symbolickou je například stránka, na které mladší z bratrů Mašínů souloží v takřka prázdném kině a zároveň sleduje záznam z procesu s Miladou Horákovou. Ostatně matka hlavních hrdinů, paní Zdena Nováková-Mašínová, se s Miladou Horákovou přátelila a srdnatě ji podporovala.

 

Zatím dobrý nabízí svým čtenářům mnohé. V prvé řadě přiblíží příběh Ctirada a Josefa Mašínových a jejich spojenců všem, kterým se nechce pátrat na internetu nebo číst dlouhé knihy, především patrně mladé generaci. Stejně tak je výjimečný mezi českou tvorbou a zaslouží si pozornost každého, kdo fandí domácím komiksům.