Komiksy: Marta Breenová, Jenny Jordahlová – Neohrožené ženy

• 

Vytvořeno 30. 5. 2019 1:00

Autor: Jitka Culková

V dnešní době v naší zemi mohou ženy volit, rozhodovat o svém těle a více méně pracovat kdekoli si usmyslí. Jak těžká byla cesta k ženské rovnoprávnosti a kde mají rovná práva mužů a žen ještě slabá místa, to dokumentuje komiks norské autorské dvojice. Marta Breenová a Jenny Jordahlová si v komiksu Neohrožené ženy ukously pořádně velké sousto, s obtížným úkolem se ale vypořádaly se ctí. Velkoformátový barevný komiks vydalo nakladatelství Argo.

 

Komiksové ohlédnutí za dějinami feminismu pojaly dámy stručně. Mnohé události jsou proto zkratkovité a pro čtenáře neznalé kontextu i lehce matoucí. Naopak pro ty, kteří se v tématu orientují, je kniha spíše zajímavou drobností než studijním materiálem. Stručnost ale Neohroženým ženám dává i možnost jasného a přímo viditelného vývoje ženské otázky. Přehlednosti přeje i kresba, která se vyznačuje silnými liniemi a prací s barvami. Jednotlivá dějinná období jsou odlišena barvou, která je kombinovaná s černou a bílou. 

 

Breenová a Jordahlová se zaměřují na dějiny ženského hnutí v západním světě s drobnou odbočkou na blízký východ. Výchozím bodem si zvolily revoluční rok 1848, ve kterém Elizabeth Cady Stantonová přednesla manifest o rovnosti pohlaví. To, jak nerovný byl postoj žen před touto událostí, nastínila autorka v jedné z dalších kapitol. Feminismus dávají autorky do souvislosti se zrušením otroctví. Zatímco muži osvobození z otroctví nabývali práva jako běloši, černošky sice přestávaly být majetkem bílého muže, ale svobodné nebyly. Ostatně jako jejich bílé kolegyně. 

 

Ženské hnutí si v 19. století dalo za cíl tři body – právo na vzdělávání, s tím související výkon povolání a vlastní výdělek, dále právo hlasovat ve volbách a účastnit se politického života a konečně rozhodovat o vlastním těle. Tyto tři body jsou i podstatou komiksu Neohrožené ženy. Některé zákazy a názory na ženy působí až směšně, někdy jde o nepokryté ponižování. Jednotlivým hrdinkám feminismu je věnován dostatečný prostor, aby si je čtenáři zapamatovali. Kniha svojí přehledností a zároveň krátkým rozsahem přímo volá po dodatečném vyhledávání informací. 

 

Svoji stopu má v Neohrožených ženách i Česko(slovensko). Na obrázku žen jdoucích poprvé k volbám a držících transparent s názvem státu a roku, kdy toto právo získaly, jde československá žena k urně pátá. Druhá zmínka o naší zemi je naopak spíše smutná. Česko patří k několika zemím Evropy, kde stále ještě žena nestála v čele země. 

 

Komiks je určen spíše pro starší děti, jednoduchost a přehlednost je pro dospělé až příliš přímočará, ale pro mládež naopak výborný úvod do tématiky. Ovšem, přečíst si, co feminismus vlastně je a o co feministky a feministi usilují, se občas hodí i dospělým. Třeba těm, kteří mají zkreslené představy a feminismus pro ně znamená pálení podprsenek a neholení nohou. Mohlo by je mile překvapit, že v knize ani jednou nezazní nic o tom, že by muži měli či neměli prokazovat ženám gentlemanské pozornosti. Zkrátka nic o pomoci s oblékáním kabátu. 

 

Četba komiksu Marty Breenové a Jenny Jordahlové nezabere příliš času, ale námětů k přemýšlení nabídne celu řadu. Stojí za to přečíst si ho pro jeho barevné jednoduché kresby a stručný a přehledný nástin feminismu.