
Kdo by nechtěl najít dávno zapomenutý loupežnický poklad? A že ho hlídají duchové mrtvých nebo pekelné nestvůry? Vždyť stačí trocha svěcené vody, nějaké to zaříkávadlo a přímluva Štěstěny a poklad může být váš. Alespoň to spojuje všechny pověsti v knize Tajemství českých hradů a zámků od Evy Martínkové.
Čtenáře jistě potěší, že kniha nejenom vypráví pověsti tajemných míst české země, ale zároveň se aspoň stručně zmiňuje o jejich historii. A má to své výhody – každou pověst je mnohem snazší pochopit, když znáte historické souvislosti a můžete předpokládat pohnutky dávných hradních pánů k tomu či onomu činu.
V několika prvních kapitolách mě kniha skutečně potěšila. Hned z názvu je většinou patrné, jestli se jedná o hrad nebo zámek, výjimečně město. V okamžiku, kdy do příběhu zasahují obyčejnému smrtelníkovi neznámé historické souvislosti, autorka neváhá a poměrně obsáhle je vysvětluje.
Čím víc jsem ve čtení postupovala, tím se kvalita díla zhoršovala. Ono přeci jenom napsat skoro dvě stě stránkovou knihu na téma pověsti o pokladech musí být pořádně namáhavé. Většina historických souvislostí a popisů byla povedená, následovaly však přeházené stavební slohy (hrad, původně gotický, byl v 16. století přestavěn barokně a nakonec roku toho a toho byl renesančně upraven). Během čtení jsem se rovněž přestala orientovat v českých panovnících jménem Václav (vždyť jsme jich nakonec měli pět!).
Teď by se snad mohlo zdát, že kniha za mnoho nestojí a je až zbytečné se vůbec jejím čtením namáhat. To však neplatí ve všech ohledech. Když si odmyslím historické nedostatky, musím uznat, že autorka uvádí zajímavé a mnohdy neznámé teorie, jak se který poklad na své místo dostal, což leckdy svádí k dalšímu zkoumání, jak to tenkrát vlastně bylo. Zcestovalého čtenáře také potěší, že se autorka zmiňuje o místech, která navštívil, a aspoň při troše pozornosti se všiml některých indicií, které ho mohly dovést k bájnému pokladu.
Další kladnou stránkou knihy je, že po přečtení jedné pověsti na ni další poměrně ochotně navazují, a vy tak máte možnost využít předem nabytých znalostí.
Kniha není vhodná jen pro obyčejné „řadové“ turisty, ale skvěle doplňuje řeč průvodců. A to i na místech, o kterých se zmiňuje jenom okrajově.
Ukázka z knihy:
Poklad ve studni
Majitelům hradu Rabí, pánům Švihovským, připadl obtížný úkol. Vyhloubit studnu. Dokonce se říká, že studna stála větší jmění, než stavba celého Rabí.
Když byla studna konečně hotova, chodili se všichni lidi koukat do její bezedné šachty. Podle některých svědectví tam byly spatřeny odporné obludy, podle jiných zase odlesk zlata, a to dalo podnět k pověstem o ukrytém pokladu. Mnozí se snažili tehdy dostupnými prostředky zjistit, co na dně studny vlastně je. Nikomu se to však nepodařilo.
(Martínková, Eva: Tajemství českých hradů a zámků. Praha: Nakladatelství XYZ 2009, s. 138.)