Kniha, která vás provede po českých sopkách

• 

Recenze

Vytvořeno 5. 8. 2012 2:00

Autor: Alena Klimková

Štve vás, že současné letní počasí nepřeje vodním radovánkám? Jestliže ale patříte k turistickým nadšencům, mrzet vás to zdaleka nemusí. Pro ty, kteří se chtějí vydat za neobvyklým dobrodružstvím, mám jeden knižní tip, v němž mohou najít inspiraci k výletům s rodinou nebo přáteli. Jde o knihu Vladislava Rappricha Za sopkami po Čechách, kterou v letošním roce vydalo nakladatelství Grada Publishing.

 

 

Publikace Za sopkami po Čechách je originálním turistickým průvodcem po českých sopkách, který vás provede po nejzajímavějších vulkánech českých třetihor a starších čtvrtohor. Tato kniha chce mimo jiné ukázat, že v Čechách není o sopky rozhodně nouze. I když jsou všechny z nich již dávno vyhaslé, stále představují přitažlivé krajinné dominanty.

V knize Vladislava Rappricha, který v současné době působí v České geologické službě jako odborník na vulkanické procesy a horniny vulkanického původu, se tak můžete seznámit s tím, jak Čechy vypadaly před 100 tisíci až 65 miliony let. Autor upozorňuje, že na území Čech lze nalézt také sopky starší, ale ty si podle něj zaslouží vlastní knihu, neboť vznikaly v odlišné etapě vývoje Českého masivu.

Díky publikaci Za sopkami po Čechách, jejíž textovou část doprovází velké množství fotografií, nákresů či plánků, máte možnost procestovat (jak na papíře, tak i ve skutečnosti) České středohoří, oblasti západních Čech, ale také veřejnosti přístupné části Doupovských hor, dále Český ráj, Pardubicko nebo sopky středních Čech.

Vladislav Rapprich své vyprávění o sopkách, kterému předjímá teoretický úvod, v němž jsou čtenářům vysvětleny základní pojmy a procesy spojené se sopečnou činností, zaměřil pouze na oblast Čech, a nikoli Moravy. Vysvětluje to tím, že má dobré znalosti z oblasti českých sopek a nulovou zkušenost se sopkami moravskými. Podle jeho slov psát o sopkách od stolu bez osobních zkušeností prostě nedokáže.

Ukázka:

Doupovské hory – Detaň

Jihovýchodně od Valče na úpatí Šibeničního vrchu se v minulosti dobývalo vápno. Jednalo se o tenké polohy jezerních vápenců, které se usazovaly v mělkém jezírku na okraji sopečné oblasti. V jezírku se ukládal také sopečný spad a polohy sopečného popela se s vápenci střídají. Podobně jako v Dětani i zde se jedná o nejstarší fázi vulkanické aktivity Domovských hor. Lokalita je v současnosti ve velmi neuspokojivém stavu, ale třeba se toto místo podaří brzy upravit do podoby, kdy bude rozhodně stát za návštěvu. Lokalita je totiž významná s ohledem na nálezy fosilií, které přinášejí doklady o skladbě života v této části Čech před 34 miliony let. Kostra hlodavce z Valče je navíc jednou z prvních nalezených fosilií na světě.

(Rapprich, Vladislav: Za sopkami po Čechách. Praha: Grada Publishing, 2012. s. 92.)

V knize Za sopkami po Čechách se dají nalézt zajímavé tipy k výletům, na své si zde přijdou také všichni ti, co se zajímají o vulkanologii. Tato kniha ovšem nechce být encyklopedií, a nesnaží se tak podat úplný seznam kopečků sopečného původu v Čechách. Autor chce spíše české veřejnosti představit zajímavé sopečné lokality, které by stálo za to osobně navštívit. A to se mu, myslím, povedlo.