Knížka k přemýšlení pro malé i velké od Josteina Gaardera

• 

Recenze

Vytvořeno 9. 4. 2013 3:00

Autor: Jana Semelková

Spisovatel a filozof Jostein Gaarder umí překvapovat. Každá jeho knižní novinka překvapí, přestože všechny se dotýkají jednoho tématu – filozofie. Ve všech svých knihách tento autor zobrazuje svět z takového úhlu pohledu, že jen zíráme a divíme se, jak to, že jsme to či ono takto neviděli. Jostein Gaarder tak zprostředkovává filozofická a teologická témata malým i velkým. Není divu, že jeho Sofiin svět je označován za učebnici filozofie. Obdobné je to s Tajemstvím karet.

V Albatrosu nyní vyšla jeho novinka s názvem To je otázka, která se zařadila po bok všem předchozím Gaarderovým knihám. Je zvláštní, je tajemná a je k přemýšlení. Autor nám přináší příběh v obrazech. Doslova. Na obrázcích Akina Düzakina sledujeme příběh chlapce a psa – dostaneme se všude tam, kam míří chlapec. Ilustrace v nás probouzejí myšlenky, představy a evokují naše vlastní sny. Navádějí nás určitým směrem. Tyto ilustrace pak doplňují zvídavé otázky Josteina Gaardera. Otázky jsou jakýmisi ukazateli – vedou nás příběhem (i životem), abychom nezabloudili cestou, abychom věděli, kam dál. Jsou takovým vyhledavačem v síti života.

Jostein Gaarder dětem (kniha je určena sedmiletým čtenářům) připomíná otázky, kterými se stejně jako ony zabývají studovaní filozofové, teologové i naprosto obyčejní lidé. Ty otázky jsou stejné, ať je člověku sedm nebo sedmdesát, jen odpovědi by měly být odlišné, ne kvůli přesvědčení, ale díky získaným a odžitým zkušenostem. Proto jsou Gaarderovy knížky v oblibě – on nedělí čtenáře na malé a velké, ale ke všem přistupuje naprosto shodně – dospěle.

Odkud se vzal svět? Bylo tu něco odjakživa? Anebo všechno vzniklo z ničeho?

Jak jsem uvedla, kniha je určena dětem od sedmi let. Nelze ji však jen podat dítěti a nechat ho s ní samotné. Děti si s ní samy neporadí. Nad obrázky a otázkami je třeba se zamýšlet a hledat odpovědi se zkušenějšími. Proto je knížka ideální pro rodinné debaty. Měla by být prostředníkem rozhovoru malých s velkými, zkušenějších s méně zkušenými – jedněm přinášet poučení, druhé nutit k přemýšlení. Je to ideální knížka k navození atmosféry a návratu ke komunikaci. Tak ji vnímám já. Vždyť žijeme v době, kdy každý z nás sedí osamocen u monitoru počítače a vlastně už nedokáže ani hovořit nahlas, někteří už ztratili schopnost i formulovat vlastní myšlenky. Nejčastěji užíváme crtlc a crtlv – kde je náš přínos? To si jistě filozof a teolog Gaarder uvědomuje a proto provokuje. Provokuje snově, zajímavě a nově.

Potřebuji k tomu, abych byl šťastný, hodně věcí?

Hlavními hrdiny vyprávění v obrazech jsou malý chlapec a bílý pes, kteří jdou světem a poznávají nepoznané. Zajímá je všechno – vesmír s hvězdami, stromy, domy, život v nich, lidé, ale i vzpomínky a smrt. Najdou vše, co hledají? Tak to už je na nás – pokud my sami nedokážeme najít vhodná slova, významy, pak zabloudí nejen hrdinové, ale my sami. Utopíme se v neznalosti.

Co je čas? Je to, co se stalo, nenávratně pryč?

Ilustrace s otázkami tvoří nedílný pár – pár, který spolu komunikuje, pár, který nemůže být rozdělen. Otázky vybízejí k přemýšlení a ilustrace na ně odpovídají – v náznacích. A je na každém z nás, co z obrázků vyčte, jaké poučení si odnese. Všichni budeme vyprávět onen příběh jinak, podle vlastních znalostí a nabytých zkušeností. A kde odpověď na zvídavý autorův dotaz neznáme, musíme se ptát. Koho? Přece zkušenějších, moudřejších, těch, co prožili o kousek víc, než my sami.

Knihu To je otázka vydalo nakladatelství Albatros