Tajný život mozku

• 

Recenze

Vytvořeno 19. 5. 2014 3:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Mezi nejzáhadnější místa ve vesmíru bezpochyby patří lidský mozek. Je to orgán, který koordinuje pohyby celého těla, dokáže vytvořit teorii relativity, namalovat Monu Lisu, dostat se na Měsíc, ale také zkoumat sám sebe. Pravdou je, že výzkum mozku patří k těm nejobtížnějším, protože svůj mozek studujeme svým mozkem.

 

Kniha Inkognito Davida Eaglemana seznamuje čtenáře s naším mozkem nikoli z pohledu anatomického, ale jeho funkčnosti. Pro čtenáře jako jsem já, tímto oborem nepolíbeného, jsou již první věty naprosto neuvěřitelné a šokující. Už samotné zjištění, že slovy ajťáků „nemáme k našemu mozku administrátorská práva“, je ohromující.

Kniha ukazuje, že mozek není pouhý součet jednotlivých částí, ale pracuje jako tým soupeřů.

Autor rozdělil knihu do sedmi kapitol, jejichž společným jmenovatelem je poznání, že většinu činností nejsme s to ovládat vědomě. A jen díky tomu, že můžeme vědomě ovládat jen zanedbatelné procento funkcí, toho dokážeme tolik.

Autor nás v knize seznámí například s tím, jak se člověk, resp. jeho mozek učí vidět a že k tomu, aby viděl svět, nepotřebuje nezbytně nutně oči. Co vlastně znamená mít zkušenost. Jak nám plyne čas. Jak se dá poznat, zda-li jsme rasisté, nebo je-li Mel Gibson antisemita, podle čeho si vybíráme partnera a mnoho dalšího.

Téma knihy, ostatně jak už i její název napovídá, je nadmíru zajímavé. Výklad je veden velmi srozumitelně, že jej pochopí i totální laik. Svůj podíl na tom má samozřejmě krom autora i zkušená překladatelka. Text je doplněn obrázky, které pomáhají ke snazšímu porozumění jejímu obsahu.

Autor nás nenechává býti pouhými pasivními čtenáři, ale dost často nás do děje zapojuje. A tak si během četby můžete vyzkoušet na vlastním kůži některé experimenty, jejichž výsledky vás mohou i zaskočit.

Jediné, co bych mohl vytknout, ovšem nikoli knize, ale nakladatelství, je odborná korektura. V tiráži se sice uvádí jména dvou korektorů, leč není zřejmé, zda jde o jazykovou či odbornou korekturu. Domnívám se, že jakákoli populárně naučná kniha by si zasloužila, aby si překlad přečetl nějaký odborník v daném oboru a překlad opoznámkoval. Koneckonců víc hlav, víc ví.

Text je podle mého názoru zpracován na vysoké úrovni. Mnoho čtenářů, kteří mají zájem proniknout do oboru hlouběji, nebo z řad studentů či pedagogů ocení, že v poznámkách autor uvádí citace originálních prací, z nichž v textu čerpá.

Už samotné zjištění, že nemáme k našemu mozku administrátorská práva, je ohromující. A já v tomto ohromení zůstal od první věty do poslední.

Kniha může být velmi zajímavou a inspirativní pro každého z nás, neboť umožňuje nahlédnout pod vrstvu našeho vědomí a dozvědět se o nás něco víc.

David Eagleman (1971) je americký neurovědec, který krom neurologie studoval angloamerickou literaturu. Na Baylorově lékařské fakultě v Houstonu řídí výzkumnou laboratoř. Je členem řady redakčních rad vědeckých časopisů.

EAGLEMAN, David. Inkognito, aneb, Tajný život mozku. Vyd. 1. Překlad Markéta Hofmeisterová. Praha: Dybbuk, 2012, 254 s. ISBN 978-807-4380-792.