Škoda nevařit

• 

Recenze

Vytvořeno 22. 5. 2014 3:00

Autor: Hana Moualla

Škoda nevařit: Kuchařka plná hudby vyšla v roce 2012 (vydal Smart Press). Autor Martin Škoda na ni může být právem hrdý. Nadchnula mne zejména grafická stránka titulu. Fotografie Johany Posošové (a Martina Škody) ladí s celkovým designem knihy (Petr Bosák, Robert Jansa). Málokdy chytím do ruky kuchařskou knihu a řeknu: „Tak na tuhle jsem zvědavá“. Vlastně moc nevěřím na recepty v knihách… Jenže Škoda nevařit mne přelstila už svým obalem, který se přímo k listování s rukama zašpiněnýma od mouky hodí…

 

Kromě toho, že ji nezapatláme, tak se ani nezahltíme nudou, kterou některé texty kuchařských knih přímo prodávají jako klasiku. Text vhodně doplňuje celkovou koncepci knihy a formou jednotlivých zeměpisných (či tematických) zastavení rozčleňuje čtenáře na milovníky paelly, hamburgerů, čehokoliv na grilu, milovníky lívanců, vyprošťovacích polévek nebo třeba lenošné kuchaře. Knihu jsem si poctivě přečetla dvakrát (a mlsně prolistovala vícekrát), než jsem získala nadhled.

Dalo by se říct, že tato kniha nadchne každého, kdo má zdravý jazyk , žaludek či játra. Zcela bez předsudků ji může používat zastánce tradiční české kuchyně, stejně jako fanoušek středozemské kuchyně. Martin Škoda nerozděluje čtenáře podle jídelních návyků, spíše podle hudebních preferencí. Nezakrývá, že jeho velkým idolem je Jamie Olivier, a je to dobře. Jeho knihy nám totiž stojí také v knihovničce… Abych dokázala ocenit oba dva kuchaře, vypravila jsem se do nově otevřené restaurace Jamie´s v obchodním (a kulturním) centru Zorlu. Bylo to skutečně nutné (pro šťouraly). Zelenina pro děti byla nakrájená na malé kousíčky v nádobce se skleněným víčkem. Všechno se rozplývalo na jazyku. A lidé se usmívali… A přesně tohle je i hlavní plus knihy Martina Škody – snaží se přesvědčit český národ, že jídlo je radost, že na kvalitě jídla záleží. Takových lidí více a třeba se navrátíme k vaření z lásky.

Jen jednou jsem se mentálně zasekla a to, když jsem narazila na kapitolu „jídla po pařbě“. Tyhle vzpomínky dávno zašly prachem. Teď bych uvítala, co uvařit, když se život splaší, když je žaludek na vodě a není to alkoholem. To už je další úroveň stresu, kterou lze vybalancovat až v bodě – „nechám nad tím zapadnout slunce“. Budu ráda, když se Martin Škoda vydá cestou lokální kuchyně a třeba vydá knihu o tom, jak uvařit z místních surovin (protože okouna mám radši čerstvého a vytaženého rovnou z Černého moře). A málem bych zapomněla, oceňuji také nastavení estetické laťky ostatním kuchařům. Snad už brzy naši skvělí kuchaři pochopí, že není nutné vše zdobit kadeřavou petrželkou, a že nejde servírovat v duchu „kydnu tam tři kopce“. I když to třeba chutná dobře. Jíme i očima… Až jsem z toho dostala chuť. Jdu připravit piškot s jahodami a šlehačkou. Ať mým klukům večer září oči. A Martinovi přeji hodně úspěchů.

ŠKODA, Martin. Škoda nevařit: kuchařka plná hudby. Vyd. 1. Praha: Smart Press, 2012, 219 s. ISBN 978-80-87049-49-5.