Recenze: Miroslav Skačáni – Pomóc! Trpím depresí!

• 

Vytvořeno 27. 2. 2016 1:00

Autor: Jiří Lojín

Deprese, jako každá jiná nemoc, může postihnout kteréhokoliv člověka. Její zákeřnost tkví v tom, že pokud dostaneme chřipku nebo angínu, navštívíme většinou automaticky lékaře nebo si zalezeme do postele. S depresí je to jiné. Dočteme se o to m v knize Miroslava Skačániho Pomóc! Trpím depresí!.

Miroslava Skačániho známe jako autora, který si dokáže najít zajímavé téma. Ať už jde o historii v knize Poslední oběť války (recenze zde), nebo současnost v Příběhu muže, který zabíjel z lásky (recenze zde). V prvním případě se dozvídáme o méně známém osudu lidí v takzvaných jazykových ostrovech, tedy v místech, která byla v rámci záboru Sudet připojena k Německu přesto, že ležela ve vnitrozemí, ve druhém lze poznat různé pohledy při rozhodování o trestu smrti. Povolání psychiatra dává autorovi jistou výhodu v profesionální znalosti lidské povahy a v jeho textech to lze vycítit, zejména ze způsobu, jakým ke svým postavám přistupuje. Proto ho také zajímají lidé s patologickým chováním jako v knize Vraždy ze závisti, jež se stala předlohou k celovečernímu filmu Hodinu nevíš, zpracovávajícím tzv. nemocniční vraždy. 

I když knihu Pomóc! Trpím depresí! lze zařadit formálně mezi beletrii, její postavení je trochu odlišné. Předznamenává to již titulní strana, autor tentokrát před své jméno zařadil i titul MUDr. Nejde o – v beletrii – nezvyklou, byť oprávněnou hrdost na dosažené vzdělání, ale signál směrem k čtenáři, že má před sebou publikaci napsanou odborníkem. 

Problematiky deprese jsem se již dotkl v úvodu, a přestože není účelem recenze psát právě o ní, je nutno zdůraznit její zákeřnost, aby lépe vynikl význam knihy. Pacient totiž často není schopný nemoc identifikovat a co je horší, nedokážou ji rozpoznat ani lidé z nejbližšího okolí. Podílí se na tom i způsob, jakým slovo „deprese“ chápeme. Cílem knihy je přiblížit čtenáři celou škálu příznaků, provázejících chorobu, a také určité krizové scénáře týkající se interakce s prostředím. V neposlední řadě chtěl autor zdůraznit, že je deprese léčitelná a že má smysl s ní bojovat. 

Autor zvolil zcela správný formát knihy, útlá brožura rozhodně neodradí ani slabší čtenáře. Navíc – děj je přímočarý jen s jednou výjimkou, kdy se autor pokusil o malou retrospektivu, která nedopadla příliš dobře. Jednoduchý tok děje a nekomplikovaná forma přispívá k dobrému porozumění textu i lehkému přijetí čtenářem. To je, zdůrazňuji, velice důležité, je nutno si uvědomit, že knihu mohou číst právě lidé, kteří se nacházejí v určité fázi deprese a nejsou tedy schopni vnímat komplikovanější informace. 

Snaha o komplexní pojetí příznaků nemoci vedla k tomu, že je hlavní hrdinka Dáša postižena prakticky všemi symptomy, nemoc postupně graduje až k pokusu o sebevraždu. Asi by bylo potřeba zdůraznit, že by si potenciální nemocný čtenář neměl říct: „Mně vlastně nic tak strašného není, ta ženská je na tom mnohem hůř,“ ale rozpoznat paralelu mezi svým osudem a Dášiným. Kniha Miroslava Skačániho je především fikce, i když založena na mnoha skutečných případech. 

Kniha Pomóc! Trpím depresí! je užitečnou publikací pro lidi trpící touto nemocí o pro jejich nejbližší. Právě ti by měli věnovat několik hodin svého času – víc jim četba útlé příručky nezabere –, aby dokázali pomoci. Protože v tomto případě to sám nemocný nedokáže.  

SKAČÁNI, Miroslav. Pomóc! Trpím depresí!. Třetí vydání. Jihlava: Miroslav Skačáni 2015, 86 stran. ISBN 978-80-260-8927-8.