Recenze: Odborná literatura

Válka kdysi a nyní v knižních novinkách

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Recenze
Vytvořeno 26. 9. 2009 2:05
Autor: Marta Šimečková
zbrane 100x100
Dnes bych vám chtěla představit dvě knihy, které osloví spíše čtenáře, než-li čtenářky. Jedná se o dvě odborné publikace, které se sice liší stylem, rozsahem i obsahem, ale přesto mají něco společného – téma války...

 

První publikací je útlá knížečka s názvem Tábory římských legií 27 př. n. l. – 378 n. l. Jak lze z názvu vytušit, bude pojednávat o fortifikaci v daném období, kdy se po celém římském impériu začaly stavět vojenské tábory určené pro legie. Autorem je Duncan B. Campbell, který patří mezi odborníky na starověké vojenství Řecka a Říma. Podrobný text je doprovázen detailními barevnými ilustracemi Briana Delfa. K nim přičtěte nejrůznější mapky a fotografie... a již se můžete ocitnout ve světě, kdy vládl císař Augustus, Marcus Aurelius či další panovníci, které znáte z hodin dějepisu.

Kniha je rozdělena do několika přehledných kapitol, v nichž se budete moci dozvědět mnoho zajímavostí o podobě legionářských táborů za vlády různých tabory rimskych legii obalcísařů. Pro ně vojsko znamenalo možnost obrany vlastního impéria i dobývání nových zemí, proto se snažili dobře se postarat o své legionáře. Součástí legionářských táborů byly proto – kromě opevnění, prostor obývaných vojáky, nemocnicí a dílen – také lázně.

„Koupele měly v římské kultuře významnou rekreační a společenskou funkci. George Boon, vedoucí výkopů v Caerleonu, citoval jeden nápis z Afriky, který výstižně shrnuje filozofii legionáře: venari, lavari, ludere, ridere, hoc est vivere („lovit, koupat se, hrát a smát se, tomu se říká život“).“ (S. 46)

Na této publikaci si nejvíce cením, že čtenáře seznamuje detailně s tím, jak se tehdy stavěly vojenské tábory, jaké budovy byly jejich součástí, jak mohly být tyto komplexy uspořádány... tedy s historií fortifikace. Zároveň se budete moci seznámit se životem legionářů – např. jaké vojenské hodnosti existovaly, jaké měli vojáci výhody a samozřejmě i jak se bavili.

Tuto publikaci proto přivítají nejen ti, kteří se zajímají o dějiny války a vojenských táborů, ale všichni milovníci římských dějin. Válčení totiž provázelo historii všech starověkých států, nelze proto opomíjet studium tak důležitých reálií, jako jsou tábory římských legií.

Druhou knihou, na kterou se nyní zaměříme, je obsáhlá publikace Luftwaffe vítězí. V ní se autor Mike Spick, historik vojenského letectví, vrátil ke svému oblíbenému tématu – k německému válečnému letectvu. To se během druhé světové války stalo nejsilnější zbraní v rukou Německa – němečtí vojáci rychle ovládli celé evropské nebe až do chvíle, kdy začala bitva o Velkou Británii.

luftwaffe vitezi obal„Pro Luftwaffe nastal skutečný útok na Anglii ve druhém týdnu srpna. Cílem operace Adlerangriff (Orlí útok) bylo zničení stíhacího letectva Fighter Command ve vzduchu či na zemi (na tom tolik nezáleželo). Po zdaru operace mohla být zahájena velká invaze z moře, která by jednou a provždy umlčela vzpurné a bojovné ostrovany. Cíle mělo být dosaženo pomocí masivních náletů bombardérů se silným stíhacím doprovodem primárně na letiště stíhacího letectva. Nálety měly doplňovat útoky na letecký průmysl. Němci k tomu měli všechny potřebné zpravodajské informace, nebo si alespoň mysleli, že je mají.“ (S. 65)

Spick si proto klade otázku, jak je možné, že byla Luftwaffe v létě roku 1940 poražena, přestože v předchozích bojích vždy dosáhla vítězství? A co by se stalo, kdyby Göring tehdy zemřel a velení nad letectvem bylo předáno někomu jinému? Mohla by snad tato „vzdušná zbraň“ napomoci Hitlerovi ke konečnému vítězství?

Čtenář se nemusí bát, že by se nudil u suchopárných výkladů a jednotvárných úvah. Naopak. Osud německého letectva je vylíčen velmi dramaticky – od období úspěchů, ve které zpočátku nikdo nedoufal, po zničující střet s anglickými piloty. Autor nám umožňuje nahlédnout do vojenských plánů tehdejších velmocí, tato publikace tak vrhá více světla nejen na dějiny Luftwaffe, ale na celý tehdejší konflikt, který se zapsal do dějin jako druhá světová válka. Neopomíjí ani další sporné otázky, které se netýkají přímo letectva, neboť „vzdušný boj nelze vést izolovaně“. Zmiňuje se proto i o německém válečném loďstvu, o otázce německé atomové bomby či o pozemních silách. 

Autor vytváří někdy až příliš troufalé hypotézy, avšak díky přesvědčivému podání a množství nasbíraných důkazů dodává celému vyprávění hodnověrnosti. Přestože se jedná částečně o fikci, můžeme knihu označit za odborně historickou publikaci, neboť veškerá tvrzení vyplývají z autorova několikaletého studia vojenského letectví. Knihu uvítají všichni, kteří se zajímají o druhou světovou válku a o válečné letectvo.


Knihu Tábory římských legií vydalo nakladatelství Grada.

Knihu Luftwaffe vítězí vydalo nakladatelství Jota.