Recenze: Dita Pichlerová – Jak zhubnout a už nikdy nepřibrat

• 

Vytvořeno 25. 1. 2018 0:00

Autor: Radovan Kolbaba

Redukce váhy a zeštíhlení je bezesporu téma, kterému se věnovaly již stovky knih, televizních pořadů či článků v časopisech. S svou trochou do mlýna přišlo nyní nakladatelství GRADA, jež vydalo publikaci obezitoložky Dity Pichlerové s názvem Jak zhubnout a už nikdy nepřibrat.

 

Pokud hledáte něco o hubnutí, ale bojíte se přísně vědeckých textů plných obtížné terminologie a odkazů na výzkumy, je Jak zhubnout a už nikdy nepřibrat knihou pro vás. Přestože se autorka pohybuje nejen v obezitologii, ale též diabetologii, nutričním poradenství a psychologii obézních, pojala svoji knihu možná až překvapivě civilně. Vychází mnohem více z vlastních zkušeností, než z výzkumů a lékařských textů.

Publikace je určena ženám, které si někdy v životě přály zhubnout, což jsou dle názoru Dity Pichlerové vlastně všechny. Autorka k nim promlouvá skrz vlastní příběh a spíše než by jim nabízela nějaký ucelený systém, je její text souborem rad, postřehů a názorů.

V první řadě autorka pojímá hubnutí a hlídání váhy jako celoživotní proces a varuje před dietami, jež nazývá malou smrtí pro tělo. Kniha se ve svých částech věnuje základním informacím spojeným s hubnutím, doporučenými postupy, pohybem, psychologií bojovníků s vahou i jednotlivými jídly dne.

Pravidla, která Dita Pichlerová nabízí čtenářkám, jsou jednoduchá a snadno pochopitelná. Přestože jsou velmi obecná, autorka se snaží nezapomínat i na výjimky, jako jsou ženy pracující v nočních směnách. K vyzdvihnutí zásadních informací také slouží tučné písmo zvýrazňující části textu. Některá doporučení jsou vštěpována i vícenásobným připomenutím. Někdy pomohou zapamatovat si zajímavou radu, jindy, jako když už po šesté čteme, že je v pořádku dopřát si menší množství kvalitní čokolády, může opakování téhož čtenářky obtěžovat.

Snaha o přístupnost i udržení rozsahu v rozumné míře – i přes desítky ilustračních fotografií má kniha jen něco málo přes sto stran – je však vykoupena strohostí a častou absencí vysvětlení. Čtenářkám je nejednou nabídnuta nějaká rada, aniž by její součástí bylo vysvětlení, proč jim má právě tento postup pomoci s hubnutím. Zmatečně to působí ve chvílích, kdy autorka sama sobě odporuje. Nejvýrazněji je to vidět při doporučeních týkajících se času snídaně. Nejprve na straně třicet jedna radí snídat hodinu po probuzení, poté o šest stránek později doporučuje snídat co nejdříve, ale na straně sedmdesát osm se dozvídáme, že bychom vlastně měli snídat do hodiny a klidně můžeme i do dvou. V tom aby se čert vyznal.

Sympatickým přídavkem na konci knihy jsou „finty“ autorky, které vycházejí z jejího vlastního zápolení s váhou. Dalším bonusem jsou tabulky pomáhající monitorovat pokroky, analyzovat, jak je potřeba změnit životní styl, či nabízejí zdravější alternativy různých pokrmů.

Ženy, které nehledají zázračný recept na hubnutí či vyčerpávající publikaci plnou vědecky podložených teorií, najdou v publikaci Jak zhubnout a nikdy nepřibrat milého rádce pro své snažení. Musejí však knize odpustit mírnou zmatečnost i fakt, že většina doporučení z ní je již obecně známá. Nejspíš je to ale tím, že fungují.