Recenze: Radkin Honzák – Psychosomatická prvouka

• 

Vytvořeno 11. 5. 2018 0:00

Autor: Jolana Hlušičková

Těmito slovy shrnuje MUDr. Radkin Honzák, CSc. své celoživotní poznatky, které zpracoval v knize Psychosomatická prvouka vydané nakladatelstvím Vyšehrad. Publikace s nenápadnou obálkou ukrývá text nabitý poznatky o zdraví a nemoci prezentovaný z odlišného úhlu, než jsme zvyklí. Hned v úvodu autor čtenáře připravuje na fakta, která nejenom na některé odborníky, ale i laickou veřejnost mohou zapůsobit jako rudý hadr na rozzuřeného býka:

Vstupovat do světa psychosomatiky vyžaduje jednak odvahu, především však drzost. Odvahu opouštět pohodlné cesty a drzost šlapat po trávníku, na němž je po několik staletí umístěna výstražná cedule, udržovaná medicínským establishmentem za všech panujících režimů, s nápisem NEVSTUPOVAT. (Str. 9)

V Psychosomatické prvouce přibližuje Honzák čtenáři velké množství témat, podrobně rozebírá zejména emoce, věnuje se poznatkům o bolesti, nejnovějším studiím o „útrobním mozku“, zmiňuje se o účincích placeba i noceba a také o významu spánku. Stejně jako ve své předchozí knize Všichni žijem´ v blázinci upozorňuje na problém zdravotnictví, který často bývá opomíjen – komunikaci mezi lékařem a pacientem. „Dej mi piluli a neotravuj,“ je podle tohoto známého psychiatra běžný přístup pacienta k lékaři. Ale zmiňuje i fakt, že většina lékařů utne výčet pacientových potíží už po 19 až 25 sekundách. [1]

Pro lepší představu uvádím jeden konkrétní poznatek z praxe MUDr. Honzáka:

Na základě vlastních zkušeností jsem se naučil ptát svých pacientů, po kom dostali svoje křestní jméno; je to velmi informačně nabitý údaj vyprávějící o přijetí nového člena do smečky. Někdy se dozvím, že po porodní bábě, protože měli sice plno klučičích jmen v zásobě, ale s holkou absolutně nepočítali, jindy zase, že to byla femme fatale, která mamince učarovala. Pátý Petr v rodokmenu mluví o pevné tradici, zatímco exotické jméno zajišťuje dítěti zajímavé dětství, které ho buď poznamená, nebo zocelí. (Str. 57).

Další velmi zajímavou kapitolu jsem v knize objevila pod názvem „Lidská spiritualita aneb česká nemoc“, zaobírající se v současnosti značně zanedbávanou potřebou – potřebou duše:

Proč se křivici říkalo anglická nemoc? Protože slavný londýnský smog nepropouštěl k lidem sluneční paprsky, odfiltroval dokonce též záření ultrafialové a děti rostly v prostředí, kde si jejich organismus nemohl vytvořit vitamin D. Chyběl jeden nepatrný prvek z přehršle biologických potřeb, nikdo „nic divného nepozoroval“ a podepsalo se to na zajímavé patologii. U nás spotřební smog brání paprskům duchovního osvícení a všichni jsou s tím velice spokojeni, dny sváteční je možné světit v katedrálách konzumu (a z něj plynoucí neustálé prosperity), rozesetých v centrech měst i na periferiích, a nikdo na tom nic divného nevidí. (Str. 144)

Co k tomu dodat? Ano, nejen živočišnou či rostlinnou potravou živ je člověk. K tomu, aby se cítil spokojen, potřebuje i duševní potravu, na to dost často zapomíná:

Pro přehlednost lze problematiku spirituality v praxi vidět v těchto oblastech: duchovní zážitky, hodnoty, smysl života, magie, modlitba, hřích a odpuštění.“ (Str. 148)

Původně jsem zamýšlela do recenze napsat, že by textu prospělo určité zjednodušení. Ale pak jsem si uvědomila, že kouzlo této knihy spočívá právě v tom, že autor nám dává spoustu příležitostí se nad jeho textem zamyslet. Doporučuji číst knihu pomaleji, po kratších částech. Není to tak snadné, jako přelétnout očima jednoduchý text, který nám předkládá „hotové“ informace, ale určitě to stojí za to.

Drobnou výtku mám k obálce. Nevýrazný přebal mi připomněl školní učebnici z minulého století. Na pultech knihkupectví se tak mezi pestrobarevnými obálkami „konkurenčních“ publikací schovává Psychosomatická prvouka jako ta pověstná panenka v koutě. A to si rozhodně nezaslouží, MUDr. Honzák o problematice píše pestře a barvitě, text obohacuje zajímavými příměry, historkami i citacemi klasiků. Rozhodně se nejedná o nějaké nudné poučování, jak by mohla obálka naznačovat.

[1] ČERVENKOVÁ, Renata a Radkin HONZÁK. Všichni žijem' v blázinci: současnost očima psychiatra. Praha: Vyšehrad, 2014. ISBN 978-80-7429-478-5.