Recenze: Nicole Staudinger – Slovní sebeobrana a asertivita pro ženy

• 

Vytvořeno 28. 5. 2018 1:00

Autor: Dagmar Sieberová

Nicole Staudinger pořádá semináře o slovní sebeobraně. O své zkušenosti se rozhodla podělit s ostatními ženami a napsala knihu Slovní sebeobrana a asertivita pro ženy. Jak s noblesou a vtipem reagovat na slovní útoky a provokace. V této publikaci představuje různé slovní útoky, ale hlavně to, jak na ně reagovat, aby byl člověk spokojený sám se sebou a netrápil se tím, že vhodná slova nenašel ve správnou chvíli.

Slovní sebeobrana je útlý svazek, až jsem se bála, zda se z knihy stačím něco dozvědět, než skončí. Staudinger ale mile překvapila. Její dílo sice není obsáhlé, ale jde přímo k věci. Kniha začíná tím, co pro člověka znamená, když nedokáže vhodně zareagovat na slovní útok, a následně popisuje příběh, ve kterém se napadení na jedné ženě podepsalo tak, že následná prezentace před jejími nadřízenými zdaleka zaostávala za jejími schopnostmi. Než Staudinger představí možné techniky odpovědí, vybízí k zamyšlení nad sebou samým. Protože vnímání sebe sama ovlivňuje to, jak člověk zareaguje ve vyhrocených chvílích.

Kniha je prodchnutá příběhy. Protagonisté jsou vystavováni slovním útokům a leckdy nejsou schopni se bránit. Ve druhé části autorka využívá těchto vyprávění, aby definovala techniky, které jsou k dispozici. Ne vždy je k předvedení nového druhu odpovědí využit jiný příběh. Tím ale Staudinger ukazuje, že vhodných odpovědí je několik, nikoliv pouze jedna správná.

Publikace ovšem není určena pouze k pasivnímu čtení, nýbrž vybízí k přemýšlení. A tak se třeba na straně 59 má člověk zamyslet nad sebou a na připravené řádky napsat, co je pro něj důležité, či jaké má koníčky. Na straně 114 má naopak napsat odpověď na tři modelové situace.

Pro případ, že by si čtenářka chtěla osvěžit poučení z textu, jsou v Doslovu stručně shrnuté představené techniky. Není nutné tak číst celý text znovu.

Jak už sám název napovídá, kniha je primárně určena ženám. Autorka nabízí čtenářkám i vysvětlení. Podle ní je mezi mužským a ženským myšlením rozdíl, ženy mohou mužům jednu vlastnost závidět a nehledat skrytý význam ve slovech.

Účastnice číslo 1: […] Před pár týdny říkala, něco podobného v podobné situaci. Vlastně mi naznačovala, že jsem líná, nebo ne?“
Já: „Opravdu? Pane Müllere, jak byste jako muž odpověděl na ‚já mám zavalenej stůl…‘?“
Účastník číslo 3: „No, já bych řekl: ‚Tak to já tě nebudu zdržovat, když máš tolik práce.‘“ (Str. 79)
Je to schopnost – a milí pánové tvorstva, odpusťte mi ten výraz! – uvažovat prostě. Milé dámy, pojďme prostě trochu méně myslet, interpretovat, komentovat, přemítat, hloubat, hledat věci tam, kde nejsou… pojďme být trochu prosté. (Str. 80)

Kapitoly uvádí citace, někdy je hlavní myšlenka představena v šedé bublině. Takto osamocená věta může vzbuzovat nepochopení a zvědavost, autorka ale vysvětluje, co touto poznámkou myslela. Nicole Staudinger je Němka a její původ se promítl i do textu. Nakladatelství Grada ale poskytuje doplňující informace ohledně České republiky a místo znění německého antidiskriminačního zákonu cituje český zákon. Tento počin nakladatelství kvituji s povděkem. Co se – dle mého názoru – ale ne zcela zdařilo, bylo přeložení německých přísloví. Některá jsou stejná jako v češtině, jiná naopak ztrácí při překladu své kouzlo. Uznávám ale, že práce s příslovími je složitá.

Publikace je sice stručná, ale nabízí zajímavé rady a poznatky. Text je dobře zpracovaný, přehledně členěný a na konci nabízí shrnutí. Já si z knihy odnáším následující myšlenku: Nebrat si jedovaté útoky k srdci a zareagovat na ně patřičně, i kdyby se daná reakce měla skládat pouze ze slova „aha“ doprovázeného příslušnou mimikou. Na vhodnou reakci údajně máme jen tři vteřiny. Hlavní je, aby se pak člověk sám netrápil tím, že nebyl v danou chvíli schopen vyprodukovat kloudnou odpověď na slovní útok.