Recenze: Václav Cílek, Ferdinand Šmikmátor, Josef Juránek, Lukáš Heinz, Petr Horký – Ruka noci podaná

• 

Vytvořeno 15. 2. 2019 1:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Ničeho se nebojte, v klidu dál užívejte života, půjčujte si na dárky a dovolené, bezhlavě utrácejte, nešetřete, vždyť život je tak krátký a krásný. Kniha Ruka noci podaná Václava Cílka a kolektivu, kterou vydalo nakladatelství Dokořán, se nás snaží vrátit na zem a do reality, protože svět není bezpečné místo. A jak se to autorům povedlo?

Ruka noci podaná o 408 stránkách je rozdělena do tří částí. První část pochází z autorského pera Václava Cílka, na druhé se autorsky podílel již zmiňovaný Václav Cílek, dále Lukáš Heinz a Josef Juránek. Poslední nejobsáhlejší část sepsal Ferdinand Šmikmátor. Knihu lze rozdělit i tak, že první dvě části jsou řekněme spíše fenomenologické, popisující krizové situace a chování jednotlivců a společností během nich, poslední představuje praktickou příručku pro přežití. Text je doplněn fotografiemi a názornými obrázky. Na závěr nechybí ani bohatá bibliografie.

Ruka noci podaná, jak autoři uvádějí, je něžnou formou preperství. V první části nás Václav Cílek seznamuje s teoriemi podpořenými praktickými zkušenostmi, kdo a za jakých okolností má šanci přežít v krizové situaci. Krizovými situacemi jsou zde myšleny např. dopravní nehody, ale také výpadky elektrického proudu, povodně, ztracení v divoké přírodě (což hrozí spíše v cizině než u nás), teroristický útok, společenské nepokoje atd. Svůj výklad dokládá bohatou škálou studií a pozorování v oblastech, kde ke větší krizi došlo.

V druhé části autoři Lukáš Heinz, Josef Juránek a Václav Cílek seznamují s u nás asi nejpravděpodobnějšími krizovými situacemi – blackoutem a epidemií. Josef Juránek čtenářům přináší své zkušenosti ze cvičení blackout v Praze. Jistě bez zajímavosti není ani popis, jak je státní správa připravená.

Poslední třetí část představuje praktickou příručku, která obsahuje přípravu na případné neočekávané situace. Pokud zde budete ale hledat popisy a návody na vybudování protiatomového krytu, budete zklamáni. Autorem této části je Ferdinand Šmikmátor.

Kniha je velmi hutná, a to nejen počtem písmenek, která jsou na mě celkem malá (možná jsem díky čtení pohádek dětem dospěláckému fontu odvykl), stránek, ale především informacím. Autoři používají velmi čtivý jazyk, ale bez zbytečných slov a vět.

Ruka noci podaná se věnuje situacím v životě společnosti, kterým většina z nás odvykla. Umíte si představit, že byste měli hlad, žízeň nebo by delší dobu nešel proud? Jakpak, asi mi odpovíte, by to drahý pane mohlo nastat, vždyť obchody jsou plné nejrozmanitějšího jídla, pochutin, lahůdek, pití alkoholického i nealkoholického. A když nepůjde proud, nevadí, zabavíme se u internetu, nebo si čekání obnovy dodávky zkrátíme u dývka (DVD). Obchody jsou plné potravin. No, uznejte, není přece nadto dát si brambůrky až z Egypta, rajčátka z Maroka a nádherná červeňoučká jablíčka z nedalekého Peru. O ostatní se také starat nemusíme, dovezeme z Polska, Ukrajiny nebo Číny, bez které bychom se nenajedli, nepodívali na televizi nebo si nezatelefonovali – i pan prezident o tom ví své.

I o tom, že jsme na rozdíl od předchozích generací rezignovali na potravinovou a energetickou soběstačnost, že jsme zapomněli dovednosti našich předků v uchovávání potravin, vytváření zásob na zimu (horší časy), kniha je. Jako tenká červená linka se celou knihou proplétá jedno nesmírně důležité poznání, které není vymyšlené, ale odpozorované – nejdůležitější po vůli přežít je soužití a soudružnost a základní jednotkou této lidské soudružnosti je rodina, která v podobě dětí dává vůli přežít, kvůli nim a pro ně. Mysleme na to a nenechme se zmanipulovat těmi, kteří v rouše „pokroku“ se snaží rodiny zničit a rozložit.

Knihu nelze než doporučit a nad jejím poselstvím se seriózně zamyslet. K zamyšlení je téměř každá věta. Jako druhý nejzajímavější moment mi připadlo, když pracovníci rozhlasu řekli při cvičení blackout, že pokud z důvodu odpojení dodávky elektřiny nebudou moct vysílat do éteru, budou prostě vysílat na internetu. Strašidelné, že? Tohle by ani král hororů nevymyslel.

A na závěr jedno závažné varování: připravte se na to, že krize třeba nikdy nepřijde!