Recenze: Martin Krejsa – Navždy první

• 

Vytvořeno 15. 6. 2019 1:00

Autor: Daniela Slouková Recová

Unikátní mistrně zpracované příběhy legend československého horolezectví, tak se v několika málo slovech dá shrnout kniha Martina Krejsy Navždy první.  Ať už obdivujeme muže a ženy na lanech z křesla v obývacím pokoji, nebo jsme aktivní součástí tohoto společenství, ve vyprávění o životech těch nejvýznamnějších z nich vždy najdeme inspiraci. Někoho posune o malý kousek a někoho třeba o další lanovou délku k pomyslnému vrcholu.

  

Autor zachytil vyprávění čtyřiadvaceti československých horolezců, kteří tvořili dějiny tohoto sportu v období od konce druhé světové války až po osmdesátá léta 20. století, kdy se i pro naše lezce otevřely brány Himaláje. O tom, že budou lézt právě zde, se snívalo několika generacím zpět, ale jen některým z nich se povedlo proměnit sen v realitu. Asi si v dnešní době už těžko dokážeme představit, jaký skok a šok to musel být pro lezce, kteří se pohybovali v pískovcových stěnách legendárního Skaláku a najednou se ocitli v základních táborech pod osmitisícovkami. S primitivním vybavením, bez kyslíkových lahví, GPS navigátorů, podomácku dělanými mačkami.

 

Martin Krejsa se rozhodl zaznamenat pro další generace horolezecký životopis, rozhovor a přehled nejvýznamnějších výstupů takových jmen, jako byli Karel Cerman, Olga Zibrinová, Gerhard Tschunko, Ivan Gálfy, Michal Orolin, Dina Štěrbová a řada dalších. Většina z nich začala lézt tak nějak náhodou a právě na pískovcích Českého Ráje nebo v Tatrách, kterými si následně prošel každý, ale jen někteří z nich se dostali do skutečných velehor, kde svoji roli hraje i nadmořská výška.  Někteří z nich přiznávají, že jejich horolezecké mistrovství skončilo právě tam, kde začalo ubývat kyslíku a řídnout vzduch. Co jméno, to silný sportovní příběh, který se často mísil se zajímavým osobním životem, protože vrcholový sport nelze oddělovat a rodinné zázemí bylo často to, co dopomohlo k extrémním výkonům a v ojedinělých případech bylo i motivací k přežití. 

 

Kniha Navždy první je výjimečná svým obsahem, rozsahem a zpracováním, které u nás do dnešní doby nemělo obdoby.  Už jen to, že se jedná o autorizované životopisy, je unikátní. Nemluvě o jejich počtu vměstnaných do jedné publikace.  Kromě bohatého a nesmírně obsáhlého textu zde najdeme i řadu obrazového materiálu, který každou kapitolu doplňuje.  A když je vše natištěno na kvalitním křídovém papíře a v pevných deskách, jedná se o publikaci, která ozdobí každou knihovnu.  A mimořádně poutavý obsah ji předurčuje k tomu, aby se stala ozdobou, která časem získá patinu danou četným používáním. Za dlouhých zimních večerů nebo deštivých odpolední po ní budete sahat znova a znova, abyste ucítili vůni borovic v teplém letním dni v Hruboskalském skalním městě, uslyšeli zatloukání skob do tvrdé tatranské žuly a uviděli průvod jaků, táhnoucí se jako tenká nitka údolím Himaláje do základního tábora. 

 

Při čtení této knihy prosím věnujte vzpomínku i těm, kterým se milované hory staly místem posledního odpočinku a jejichž jména rok co rok přibývají na tabulkách na symbolických hřbitovech nedaleko Hrubé Skály nebo Popradského plesa.