
Za dobrodružstvím se nemusíte trmácet až na konec světa, zdolávat velehory a prosekávat cestu deštnými pralesy. Jak už na toto téma rozprávěl malý Vašík s tatínkem v legendárním filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Dobrodružství číhá za rohem a člověk ho musí mít v srdci, což by dnes určitě potvrdil i Václav Kerber, který se sám s batohem vydal na nejznámější slovenskou dálkovou trasu, a pak o svých zážitcích a dojmech poreferoval v knize Moje cesta hrdinů SNP.
Cesta hrdinů SNP měří 750 kilometrů a projdete jí celé Slovensko od Dukly až po Bratislavu. Chvíli na jih, pak se prudce stočí na západ, aby protnula hřeben Nízkých Tater, na hranicích s Českou republikou zahne téměř do pravého úhlu, aby směřovala na jih do hlavního města Slovenska. Na své trase míjí Prešov, Košice, Rožňavu a Trenčín. Tolik fakta.
Václav Kerber toužil poznat nové a vystoupit ze své komfortní zóny bez nutnosti zruinovat konto, věnovat měsíce přípravám a také najít cílovou destinaci, kde se dobře domluví rodnou řečí. Vzal batoh na ramena a vydal se poznávat krásy Slovenska s tím, že nocleh bude řešit operativně na místě, stejně jako zásoby potravin, vody a své spolucestující. Na část cesty měl dojednanou společnost v podobě slečny z Brna, která ho doprovázela nejhezčím úsekem v Nízkých Tatrách. O své cestě referoval přímo z terénu prostřednictvím live sledování účastníků na webových stránkách cesty a následně se rozhodl napsat knihu Moje cesta hrdinů SNP.
Kniha je napsána hodně podrobně a z každé stránky je poznat, že autor opravdu neměl téměř žádné předchozí cestovatelské zkušenosti. Častý údiv nad věcmi, které zcestovalým čtenářům vyvolají úsměv na tváři, se opakuje v každé kapitole. Setkání se zmijemi, výstup do výšky nad dva tisíce metrů nadmořské výšky, údiv, že není kde pravidelně doplňovat vodu,… Problémy a zážitky cestovatelského nováčka, které působí roztomile naivně. Některé informace naopak mohl autor vynechat, protože čtenáře opravdu ničím neobohatí. Není potřeba vědět, že před cestou natrhal květy černého bezu a vezl je do Brna, kde z nich budoucí spolucestovatelka připravovala sirup, který měla přivézt s sebou na cestu. Stejně jako úplně neohromí informace, že autor má rád oplatku Mila, jak zdůrazňuje v průběhu knihy nesčetněkrát.
Jak do děje vstoupí další osoby, které se po cestě přidají, vyprávění to pomůže, stane se zajímavějším, ale moc vtipných historek nečekejte. Obsah knihy by se dal zhustit do menšího počtu stran a vyprávět méně rozvláčně. Na druhou stranu lze pochopit, že člověk, který moc necestoval, přetéká dojmy a má potřebu svěřovat každou maličkost, která je pro něho nová. Je nutno ocenit odvahu a čas, který autor putování věnoval, a často si představit i nepohodlí, které zažíval během noclehů. Bázliví jedinci navíc jistě ocení i absenci strachu, protože spát sám na paloučku v hustém lese, vyžaduje odvahu.
Kniha Moje cesta hrdinů SNP je určena spíše cestovatelským nováčkům než ostříleným bardům, kteří projeli svět. Na škodu pro všechny čtenáře je absence obrazového materiálu v podobě fotografií, které by knihu vizuálně i obsahově posunuly o úroveň výš. Ve které jiné knize očekávat fotky, než v té se zaměřením na cestování? Na škodu by možná nebylo ani to, doplnit přehled jednotlivých dnů a ušlých kilometrů. Občas se tato informace ocitne v textu, občas zcela chybí. Sice víme, že autor putoval 31 dnů, ale…
Moje cesta hrdinů SNP může být pro někoho inspirací, jak vyrazit poznávat svět, a pro druhého zase ujištěním, že všude je dobře, ale doma v obýváku nad dobrou knihou nejlíp.
Název: Moje cesta hrdinů SNP
Autor: Václav Kerber
Nakladatelství: Pointa Publishing, s. r. o.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2020
Vydání (1., 2. atd.): 1.
Počet stran: 256
ISBN/EAN: 978-80-7650-030-3