
Susie Hodgeová vydala už několik knih o umění, obvykle mají v názvu slovo „stručná/ý“. Tentokrát se zaměřila na specifickou skupinu, která byla přehlížena celá staletí. Vyrovnává tak dluh všem neprávem upozaděným či přehlíženým ženám, které se věnovaly malířství, sochařství a dalším uměleckým směrům. Stručný příběh žen v umění je malá, ale propracovaná encyklopedie z nakladatelství Grada, která zájemcům o dějiny umění doplní jména žen, které ač talentované byly dějinami umění přehlíženy.
Kniha Susie Hodgeové je rozdělena do čtyř okruhů. Prvním je pohled na umělecká díla skrze umělecká hnutí. Druhý okruh se zaměřuje na jednotlivá díla, třetí sleduje průlomové okamžiky v dějinách umění a čtvrtý sdružuje díla a umělkyně podle témat. Kniha je koncipována tak, že umožňuje jednotlivá díla a umělkyně propojit napříč okruhy křížovými odkazy. Hodgeová uvažuje o významu děl a jejich autorek a zasazuje jejich práci do kontextu doby i uměleckých směrů.
Jako první možnost, jak nahlížet a přemýšlet o umění, si autorka vybrala umělecká hnutí, která označují skupinu stylů a přístupů, podle kterých v konkrétním časovém období umělci tvořili. Často měli i stejné ideály a metody tvorby. Hodgeová začíná renesancí a stručně představí talentované malířky a důvody, proč si zaslouží naši pozornost. Ač je přehled opravdu stručný, vždy se objeví pár slov o tom, jak daná žena malovala a co byl charakteristický či překvapivý způsob její práce a náhledu na svět.
Ve druhé části se autorka podrobněji věnuje šedesáti vybraným uměleckým dílům od 16. století až do současnosti. Mezi díla, která sem zařadila, spadají nejen obrazy a sochy, ale i instalace a performance. Každé z děl nějakým způsobem ovlivnilo či obohatilo dějiny umění a bylo nejen ve své době zásadní. Přesto jména některých umělkyň nejsou v běžném povědomí.
Třetí oddíl o průlomových okamžicích dává Hudgeové prostor komentovat dobu, kdy díla vznikala. Kniha není výhradně o popisu obrazů a soch, ale i o sociálně kulturním pozadí doby, kdy byla vytvořena. Důvod, proč kniha začíná renesančními umělkyněmi, je ten, že před polovinou 16. století se na Západě dívky a ženy neučily číst a psát, nestudovaly matematiku ani přírodní vědy. Výjimkou byly pouze jeptišky a ty se zase výtvarnému či jinému umění moc nevěnovaly. I v pozdější době bylo pro umělkyně těžké vydobýt si své místo na umělecké scéně. Ženy musely být opravdu talentované, aby se prosadily v mužském světě. Navíc potřebovaly i notnou dávku štěstí. Pokud měly za otce malíře, který nepodléhal dobovým předsudkům, mohly se učit malovat u něj. Autorka místy narazí i na další omezení, než je to genderové. Umělkyně jiné než bílé pleti měly situaci ještě mnohem komplikovanější.
Velmi dlouho nemohly ženy studovat umění a když už ke studiu připuštěny byly, nemohly se účastnit lekcí s modelem. Tudíž jim chyběly anatomické znalosti, které při tvorbě postav nutně potřebovaly. To je i vysvětlení, proč se jen málo umělkyň věnovalo zobrazování biblických námětů. Celkem 22 témat, která umělkyně zpracovávaly, a důvody, proč si vybíraly zrovna tyto, je otázka, která se řeší v posledním oddíle knihy. Umění tvořené ženami je i jinak interpretováno než to, které vytvořili jejich mužští kolegové. A právě na tyto odlišnosti se snaží autorka odpovídat.
Kniha obsahuje desítky barevných ilustrací, panely dovysvětlující hlavní text a křížové odkazy dávají Stručnému příběhu žen v umění punc encyklopedie. Sice je velmi stručná, ale jako doplnění dějin umění, ve kterých se s ženskými tvůrkyněmi příliš nepočítá, funguje spolehlivě. Samozřejmostí je rejstřík a detailní obsah. Malý formát a barevná ilustrace ve stylu art deco jménem Mladá dívka v zeleném od Tamary de Lempicky lákají k prolistování.
Název: Stručný příběh žen v umění
Autor: Susie Hodgeová
Překlad: Jan a Dina Podzimkovi
Nakladatelství: Grada Publishing, a. s.
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Počet stran: 224
ISBN: 978-80-271-1255-5