
Říká se, že secese byla posledním univerzálním uměleckým stylem v dějinách umění. Se začátkem 20. století se tato tradice rozpadla, aby mohly vzniknout pojmy jako moderna nebo avantgarda. Náhlé množství různých stylů a uměleckých žánrů způsobilo nejistotu samotných tvůrců, kteří pocítili nutnost své umění obhájit nejen před odbornou veřejností a diváky, ale i sami před sebou. Moderní výtvarníci si nejsou jisti smyslem umění, a proto vstupují do pomyslného dialogu s kunsthistoriky, filozofy a dalšími teoretiky.
Skrz knihu Smysl moderního umění: Filozofická interpretace se k této diskuzi připojil i americký profesor filozofie Karsten Harries. Knihu, která poprvé vyšla v roce 1968, vydalo v loňském roce nakladatelství Host v rámci edice Cesta avantgardy.
Autor kromě chronologického vývoje umění od antiky k abstrakci nabízí souhrn proměn v chápání umění a jeho pojmu, jak jej známe dnes. V knize se Harries zabývá výrazy, které kromě filozofie používá také estetika nebo dějiny umění. Mimo umělcovy svobody se tak nejčastěji setkáte s pojmy vkus, ideál, krása, inspirace nebo kýč.
Karsten Harries na konkrétních případech architektury nebo uměleckých děl uvádí dobové filozofické paralely. Například konečnost lidského bytí se snaží vystihnout pomocí architektonické formy anglického parku, který byl oblíbeným vzorem zahrady 18. století. Od těchto historických okolností se dostává k filozofickým teoriím Heideggera, Schopenhauera nebo Kierkegaarda.
Na příkladu avantgardních ready mades (hotových objektů) ukazuje autor současnou proměnu chápání uměleckého díla. Abstraktní umění se stává na počátku 20. století jedním z hlavních způsobů, jak výtvarní umělci měnili všední pohled na svět. Může se tedy zdát, že smyslem moderního umění je vyjít vstříc divákově obrazotvornosti. To dovedl do extrému Kazimir Malevič svým obrazem Bílý čtverec na bílém pozadí.
Jak už tomu u filozofie bývá, nikdy nenalezneme jednu spolehlivou a stoprocentní odpověď na vše. I kniha Smysl moderního umění Karstena Harriese nabízí různá východiska a možné závěry. Autor se snaží obecná fakta konfrontovat s prací současných teoretiků, moderních umělců i starověkých filozofů. U této knihy, stejně jako v životě, platí, že není důležitý cíl, ale cesta – v našem případě tedy celá kniha. Čtenáři jistě ocení kapitoly, které se dotýkají atraktivních témat, mezi které patří kýč, umění a psychoanalýza nebo rozdíl mezi aktem a nahotou.
Ačkoli Karsten Harries působí na univerzitě v Yale, nejde v případě publikace Smysl moderního umění: Filozofická interpretace o knihu určenou pouze odborné veřejnosti. Autor je schopný na 150 stranách popsat významné umělecké fenomény a vložit je do kontextu s nejbližšími filozofickými výklady. Kniha je velmi čtivá a skoro bych si troufla tvrdit, že je primárně určena studentům. Pracuje se tu se základními pojmy filozofických a uměnovědných studií tak, že se čtenář vždy dokonale zorientuje v dané problematice. Tuto knihu můžu vřele doporučit studentům příbuzných oborů nebo zájemcům o problematiku moderního umění a obecné filozofie umění vůbec.
Knihu Smysl moderního umění: Filozofická interpretace vydalo nakladatelství Host