Broučci

• 

Recenze

Vytvořeno 14. 1. 2011 1:00

Autor: Alena Oudová

Zeptáte-li se kohokoliv, řekne vám, že je nikdy neměl rád. Že je to smutné a na konci všichni umřou. Že jako malý viděl několik dílů večerníčku, ale číst je nikdy nechtěl. Přesto je má prakticky každá rodina ve své knihovničce. Ano, řeč je o knize Jana Karafiáta Broučci.

Moralistní příběh o tom, že neposlušní vždycky špatně skončí, byl v první fázi svého života v podstatě podpultovým zbožím kvůli náboženskému podtextu. Zakoupení této knihy bylo určitým druhem tichého osobního protestu. Snad i proto se tato kniha stále objevuje ve většině domácnosti, i když ji třeba nikdy nikdo nečte. Stala se z toho jakási svérázná tradice.

I v současné době se kniha stále znovu a znovu vydává v různých podobách a vrací se k lidem i v jevištních zpracováních velkých i malých divadel. Otázkou zůstává, co je na prostém příběhu rodiny broučků tak fascinujícího a poutavého.

Pokud bychom knihu zkoumali jen po stránce textové a nikoliv obsahové, nutně si uvědomíme, že autor používá stále stejné vazby slov, často opisuje celé odstavce, aniž by změnil třeba jen předložku. Tato skutečnost ale vyplývá na povrch pouze v případě, že knihu čteme od začátku do konce. Dílo je však plánováno pro malé děti, které více než jednu kapitolu neunesou, a tudíž si mohl autor takovéto „ulehčení“ dovolit. Kniha je navíc velmi prakticky strukturována tak, že každá kapitola má jasně ucelený příběh zakončený spánkem broučků, tudíž je ideální na čtení před spaním.

Pravděpodobně nejpůsobivějším znakem příběhu je mír a harmonie, která z celé knihy vyzařuje. Broučci žijí společně v poklidu a sounáležitosti, vzájemně si pomáhají a i smutné události přijímají s pokorou a vírou v to, že to Bůh tak chtěl. Brouček, který působí místy až jako sobecký a rozmazlený, se postupně také učí této pokoře. A i když ho to stojí hodně sil, změní se a dočká zasloužené odměny v podobě velké šťastné rodiny.

Pro mnohé čtenáře by mohla být kniha „odpudivá“ právě pro náboženské odkazy, které se v ní objevují. Právě ty však dodávají příběhu ještě pohádkovější nádech a zároveň odkazují k tradicím, které se v dnešní době už drží jen málokdy. Krátké modlitbičky, jež broučci pronáší po probuzení a před spaním, Janinčiny připomínky, návštěva kostelíčku, to vše jsou malebné obrázky připomínající člověku, že prosté vnímání světa srdcem je často jasnější než všechen rozum.

Knihu Broučci vydalo Nakladatelství XYZ