
Malý Jonáš je obyčejný kluk, loudá se ze školy a trošku se asi nudí. To se občas klukům stává. Táhne ho to k řece, jak kdyby tam na něho čekalo dobrodružství. Velké dobrodružství! Jenže zatím se nic neděje. Jonáš je sám, protože doma ještě nikdo není a kluci ze třídy šli hrát fotbal. On kopanou nehraje, neumí to, tak je sám. Když jde přes most, vidí, jak po Vltavě připlouvá parník s modrobílými fáborky a jednookým kapitánem. Jonáš si loď prohlíží, ale vtom jeho oči přitáhne úplně něco jiného – velryba…
Umíte si představit velrybu ve Vltavě? Asi ne. Nebo jen její kostru, která je vystavena v Národním muzeu. Jonáš má štěstí díky Monice Elšíkové, že velrybu spatří, skamarádí se s ní a prožijí báječné odpoledne. I bez kopané.
Monika Elšíková připravila pro nejmenší úžasné dobrodružství. Její knížka se jmenuje Jonáš a velryba, záměrně říkám, že je to knížka, přestože příběh vyšel v podobě leporela v atypickém formátu A4. Text je totiž skvělý k předčítání, ale hlavně ke čtení pro malé prvňáky a druháky. A díky pevným listům (z kartonu) se hned tak knížka nezničí. V novém vydání je navíc opatřena novou grafickou úpravou s kroužkovou vazbou, která jí sluší.
Ještě nesmím zapomenout na ilustrace Adolfa Borna. Jeho typické postavičky kluků a holek, rozverná velryba a spousta další vodní havěti rozjasní oči čtenářům malým, větším i těm úplně dospělým. Myslím si, že číst se začínajícím čtenářem právě tuhle knížku vás bude bavit a jeho taky. Možná se pak vydáte k Vltavě pozorovat parníky, jestli za některým z nich nevykoukne nad hladinu velryba. A nemusí to být jen v Praze a nemusí to být jen u Vltavy a nemusí to být zrovna velryba…
Kniha Jonáš a velryba Moniky Elšíkové a Adolfa Borna získala při prvním vydání v roce 1998 ocenění Zlatá stuha a byla přeložena do arabštiny (2005) a němčiny (2008).
Knihu Jonáš a velryba vydalo Nakladatelství Monika Vadasová-Elšíková