Chyť sršána, ale opatrně, bys žihadlem jeho nebyl bodnut...

• 

Recenze

Vytvořeno 6. 9. 2011 2:00

Autor: Marta Šimečková

Tak přesně toto radí jedna kouzelnická knížka, kterou objeví hlavní hrdinové třetího dílu knižní série Pachatelé dobrých skutků, tentokrát s příhodným názvem Kouzláci. Autor Miloš Kratochvíl v ní opět vypráví o dobrodružstvích dvou nerozlučných kamarádů Michala Součka a Filipa Fialky, kteří se tentokrát zcela ponoří do světa kouzel.

Děj navazuje na předchozí díl, v němž se Michal s Fildou snažili ze třídy vyhnat zlého ducha. Ukázalo se samozřejmě, že se o žádného ducha nejednalo, ale že to vše bylo výmyslem jejich spolužáka. Jenže od té doby se jim všichni smějí a přezdívají jim duchaři. Chlapci si to nechtějí nechat líbit, a tak se rozhodnou všem ukázat, že skutečně existují nerozřešitelné záhady, a to pomocí kouzel. K těm je přivede i nová postava kouzelníka Varadiho, který se dvoří dosti netradičním způsobem Michalově tetě, psycholožce Marcele. A aby toho nebylo málo, zaláskuje se i Michalova sestra Aneta, a to do nesnesitelně nafoukaného Šavrdy!

Klukům nezbývá než se krok za krokem učit základní kouzla. K nim třeba patří ovládnutí sršně, který má létat podle jejich povelů, rozbití skleničky pomocí hlasu nebo zapálení šátku, na kterém však oheň nezanechá žádné stopy. Jde často o kouzla nebezpečná, a tak není divu, že hlavní hrdinové budou muset několikrát navštívit pohotovost. A jejich rodiče i pedagogové budou mít samozřejmě plné ruce práce, aby je od kouzlení odradili.

Kniha je opět vyprávěna z pohledu hlavního protagonisty, který čtenáře seznamuje se vším, co zažil ve škole i doma. Každý z nás se tak může vrátit do svého dětství a zavzpomínat si na vlastní lumpárny či na první lásky. Autor opět na úvod připomíná: „Jestli se vám bude zdát, že se nic z toho nemohlo stát, tak je to nejspíš tím, že nemáte toho správného kamaráda!“ Toto motto provází všechny díly série Pachatelé dobrých skutků. Doufám tedy, že i vy máte podobné vzpomínky, protože k dětství prostě dobrodružství podobná těm, která zažívají hrdinové této knížky, patří.

Kniha dětského čtenáře nejen pobaví, ale i poučí. Autor totiž upozorňuje z úst dospělých postav, že kouzla mohou být sice zábavná, ale i nebezpečná (podobně jako láska). Děti by tedy měly být vždy opatrné a nehrát si třeba s ohněm, který může způsobit veliké škody nejen na majetku, ale především na zdraví.

„Jiskřička naděje zhasla. Bylo mi jasné, že jestli Filda chytí sršně, půjde mi v příštích dnech o život. Rozhlédl jsem se po třídě a napadlo mě, že být živý a chodit do školy je docela fajn...“ (Kratochvíl, M. Kouzláci. Praha: Mladá fronta 2010, s. 83.)

Malý čtenář si při čtení rovněž uvědomí, že ne všechna dobrá předsevzetí se mohou vyplatit a že předtím, než něco učiní, by si měl vše dobře promyslet. Tak se může vyhnout řadě konfliktů se svým okolím.

Knihu doporučuji všem malým čtenářům, kteří propadli knižní sérii Pachatelé dobrých skutků. Kromě milého vyprávění se mohou těšit i na ilustrace Milana Starého.

Ukázka z knihy:

„Šavrda, Linhart a Tureček jsou největší paka ze všech osmáků, tři největší frajeři, nejděsnější geláci, ulepený palice... Na Šavrdovi je to zvlášť vidět, protože přehnaně vyrost a i mezi osmáky trčí jako žirafa mezi pakoněma. Možná je z něj Aneta zjančená právě proto, že je největší kolohnát. V zoo se taky vždycky zasekla u slonů a na menší zvířata už nebyla zvědavá. Miluje ho tajně snad od první třídy, jenže minulou středu se stala strašná věc: viděla ho, jak před školou machruje na skejtu, šla se tedy odpoledne podívat do skejtparku, jestli tam nebude, a Šavrda tam byl. Prkno se s tím slonem nějak splašilo, přejel Anetě nohu, praštil sebou a přerazil si kel, tedy přední zub, a nejspíš ho prkno prásklo i přes hlavu, protože jak vedl ségru domů, zjistil, že je hezká nebo že krásně kulhá... a už byl u nás.“ (Kratochvíl, M. Kouzláci. Op. cit., s. 12–13.)

Knihu Kouzláci vydalo nakladatelství Mladá fronta