První čtení o dějinách

• 

Recenze

Vytvořeno 23. 11. 2011 1:00

Autor: Lenka Martinková

Většina dětí dějiny přímo nenávidí. Kdo by se také chtěl učit zpaměti letopočty, kdy byl vyhlášen který zákon, a seznam bitev, které svedl ten či onen panovník? S pomocí přichází Martin Pitro a jeho kniha Panovníci českých zemí.

Pitro představuje životy vybraných panovníků především žákům 1. až 2. třídy ZŠ zajímavou formou, ve které najdou nové podrobnosti i starší žáci. Pokouší se co nejjasnějším způsobem objasnit jak život v prvním státním útvaru na území dnešní České republiky, tak za prvorepublikového prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Zkušenějším čtenářům by kniha Panovníci českých zemí mohla připomínat starší díla Martina Pitra, která vycházela v edici Děsivé české dějiny v nakladatelství Egmont. Tehdy se také věnoval převážně životům českých panovníků a snažil se je mladým čtenářům co nejvíce přiblížit. 

Poslední dílo vydané ve Fragmentu je ale v Pitrově tvorbě něco nového. Oproti Děsivým českým dějinám přidal více citací ze starobylých kronik, které se vzápětí snaží vysvětlit a přiblížit dětem události, které dávné autory mohly vést k sepsání letopisů a legend, ze kterých čerpají informace i dnešní odborníci.

Panovníci českých zemí jsou doplněni mnoha barevnými obrázky od Antonína Šplíchala, které přitáhnou i děti, jež ještě neumějí číst nebo jim čtení tolik nejde. Nakonec, ono to nijak nevadí, protože samostatné obrázky toho o dané době také řeknou požehnaně. A zvlášť když jsou pod nimi skoro nenápadné popisky vysvětlující, kterého panovníka mladí čtenáři právě pozorují.

Kniha je uvedená jako dílo pro děti kolem sedmi let, čemuž dokonale odpovídá forma zpracování jednotlivých údajů, kdy autor příliš nezatěžuje nepodstatnými letopočty a dalšími číselnými informacemi. Místo toho raději objasňuje mnohdy nepochopitelná přízviska jednotlivých vládců, snaží se je ukázat jako obyčejné lidi a ne jako osoby dosazené na trůn Bohem.

Ukázka z knihy:

Jiří se pokusil prolomit bariéru mezi Českým královstvím a ostatní Evropou. Proti tureckému nebezpečí a k zajištění míru navrhoval vytvořit společenství evropských křesťanských panovníků. Hlavními orgány měla být jakási „valná shromáždění“ delegátů všech zemí a mezinárodní soudní dvůr. Plán také ve skrytu předpokládal omezení svévolných zásahů papeže do vnitřních záležitostí jednotlivých států. Jiřího odvážný projekt ale nakonec neuspěl, přestože na jeho podporu vysílal k evropským panovnickým dvorům mnohá poselství.
Nový papež Pavel II. prohlásil Jiřího v roce 1466 za kacíře, zbavil ho trůnu a proti zemi vyhlásil křížovou výpravu. Do čela tažení proti „husitskému plevelu“ se o dva roky později postavil Jiřího bývalý zeť a spojenec, uherský král Matyáš Korvín.
(Pitro, M.: Panovníci českých zemí. Praha: Fragment 2011, s. 37.)

Knihu Panovníci českých zemí vydalo nakladatelství Fragment