
Dne 7. listopadu 1911 se v Miletíně v Podkrkonoší narodil jeden z našich předních spisovatelů. Podle názvu článku je vám již jasné, že tímto velikánem české literatury byl Karel Jaromír Erben. Ten se proslavil zejména jako sběratel lidové slovesnosti, pohádkář a autor ojedinělého souboru lidových mytologických balad Kytice. Letos si připomínáme 200. výročí jeho narození a právě při této příležitosti vydalo nakladatelství Albatros ojedinělý soubor s názvem Živá voda.
Výbor, který je určen čtenářům od 8 let, je rozdělen na tři oddíly, a to Slunce zlaté, Zvířecí řeč a Kdo chodí po světě. Převažují zde pohádky, a to zejména české (např. Zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Rozum a štěstí). Naleznete tu však i příběhy, u nichž lze vysledovat bulharské, slovinské či ruské kořeny. Nedílnou součástí jsou rovněž balady, a to zejména ty, v nichž je vylíčen konflikt mezi člověkem a přírodou, což je hlavním tématem většiny příběhů z Kytice (např. Poklad, Vrba, Svatební košile). Pro některé čtenáře bude výbor možná prvním setkáním s Erbenovými zaříkávadly (Na škrkavky, Na rýmu) či s jeho prací pro Riegrův naučný slovník.
Kniha je skvělým přehledem sběratelské činnosti K. J. Erbena, který tvorbu lidové slovesnosti jako první v českém prostředí začal vydávat knižně. Díky tomu může tuto tvorbu přepsanou Erbenovým vytříbeným jazykem obdivovat i současný čtenář, kterému se dostane do rukou buď v původním vydání, nebo prostřednictvím některého novějšího reprintu, například i prostřednictvím výboru Živá voda.
Jazykovou úpravu knihy provedla Jana Čeňková. Ta dala textům poněkud modernější ráz, změnila například zastaralé genitivní vazby na akuzativní, některé zastaralé tvary předložek (např. ku na ke, k), zrušila místy přechodníkové tvary aj. Úpravy se týkají i hláskosloví jednotlivých slov (např. zoufale místo zufale, anděl místo anjel), ojediněle byly též zastaralé lexikální jednotky vyměněny za novější (např. rýma místo nádcha, výbava místo výprava). Pro lepší srozumitelnost je v závěru knihy připojen slovníček některých nářečních a zastaralých slov.
Text je doprovázen obrázky japonské ilustrátorky Iku Dekune. Ta za své ilustrace, v nichž zdařile propojuje staré techniky s těmi nejmodernějšími, získala řadu ocenění (např. za ilustrace pohádky bratří Grimmů Das Meerhäschen nebo za ilustrace knihy Divoké husy Michaila Bulatova). V souboru Živá voda zvolila tradiční malbu temperovými barvami. Na obrázcích ožívá svět pohádkových bytostí i „skutečných“ lidí, který je však zahalen rouškou melancholičnosti. Velice si cením zejména zakomponování přírodních motivů, tj. zvířat a rostlin, které v ilustracích převládají.
Knihu doporučuji všem čtenářům, jak dospělým, kteří ocení ojedinělý soubor díla Karla Jaromíra Erbena, tak malým čtenářům, kteří budou obdivovat zejména pohádkové příběhy stejně jako krásné ilustrace. Výbor je vhodným dárkem pod vánoční stromeček.
Ukázka z knihy:
Živá voda
Byl jeden král a měl tři syny. Když ti tři synové dorostli, rozbolely krále oči tak, že nemohl ani na boží světlo hledět a musel ve tmě zůstávat, ale nikdo mu nevěděl rady ani pomoci. Jednou v noci se králi zdálo, že kdyby dostal živé vody a tou si oči umyl, uzdravil by se. Druhou noc zdálo se mu to zas a třetí zas. I povolal k sobě své tři syny a řekl jim: „Milí synové, zdálo se mi po tři noci, že bych se uzdravil, kdybych se umyl živou vodou. Kdo z vás mi pro ni půjde?“
„Já – já – já!“ volali všichni tři synové.
Král byl velmi potěšen, ale řekl: „Milé děti, všichni tři nemůžete jít! Jsem starý a nemocný, kdo by mě ošetřoval, kdyby všichni odešli? Jdi ty, nejstarší můj synu, tobě to náleží právem.“
(Erben, K. J. Živá voda. Praha: Albatros 2011, s. 64–65.)
Knihu Živá voda vydalo nakladatelství Albatros