
Když si autor sám namluví pohádky, je to přinejmenším zajímavé. Když si za tyto knižní pohádky odnese cenu Magnesia Litera za rok 2005, už to vzbudí zvědavost. Když je to všechno Arnošt Goldflam, tak je to jednoznačné – TOHLE je prostě to nejlepší, co jsem za poslední roky v rádiu slyšela.
Ten všeobecný tatínek je tajemstvím sám o sobě
Pětice pohádek vyprávějících přísně tajné informace o jakýchsi fiktivních rodičích každého z posluchačů – poněvadž to jde samozřejmě napasovat na úplně každé dítko, a to je pro dětskou fantazii zrovna se nořící do říše snů naprosto úžasným a nezapomenutelným zážitkem. Který měl navíc poněkud vylepšit společensky pošramocenou roli a pověst tatínků – asi je tady pan autor tahá z šuplíku „starých bačkor a budižkničemů". Pětice pohádek, která prostě nemá chybu, a jen těžko doma hledáme tu nej, protože se na ní prostě nemůžeme shodnout. Posuďte sami:
1.Tatínek a drak lidožrout
2.Tatínek a strašidelný dům
3.Tatínek a olympijské hry
4.Tatínek a čert
5.Tatínek a mimozemšťani
No budiž, mám slabost pro čertovské pohádky a tady nemá chybu, protože čert je tu v roli nesmírně nečekané, chodí k vám totiž do bytu, a nejen k vám, nýbrž i k sousedům. Tatínek – společně s maminkou – se ho snaží po večerech, kdy už ony zmíněné všechny děti spí, zlikvidovat.
Pohoda pro každou generaci
Samozřejmost, s jakou jsou všechny pohádky zosnovány, napsány a odvyprávěny, je tak nakažlivá, že jim prostě musíte věřit. Navíc ten krásný hlas Arnošta Goldflama! Tomu se může vyrovnat snad jen František Filipovský. Alespoň na chvíli se vrátíte zpět do dětství a věřte mi, že ten úsměv není jen na tváři, ale i na duši. Tatínek není k zahození je naprosto geniálním tipem na dárek. Potěší osoby napříč generacemi ve své dětské jednoduchosti. Prostě krása.
Tady si snad nikdo nemůže říct, že ta pohádka je hloupá, divná nebo že se dneska už nedělají krásné pohádky. Dělají. Dělá je Arnošt Goldflam, mimo jiné herec, dramatik a pedagog.
AudioknihuTatínek není k zahození vydal Audioberg ve spolupráci s Radioservisem