Lou Kuenzler, Karen Wallace: Vílí pohádky na dobrou noc

• 

Recenze

Vytvořeno 17. 4. 2013 3:00

Autor: Renata Petříčková

Tyto dvě autorky nejsou u nás příliš známy. Ráda se postarám o to, abyste je poznali. Sešly se dvě dámy středního věku, které v duších zůstaly mladé. Pohádkářky. Dvě ženy s hezkým dětstvím uprostřed přírody sepsaly pohádky o vílách. Vznikla tak knížka Vílí pohádky na dobrou noc.

Pojďme se nejprve podívat na ty dvě paní spisovatelky. Obě nyní žijí v Londýně, a nejen to mají společné. Obě měly možná podobný čas dětské bezstarostnosti.

Lou Kuenzler vyrostla na ovčí farmě a své pohádkářské začátky spatřuje v seníku, na který prší. Nebo tak nějak... Jejich ovčí farma v Devonu nebyla zrovna vlídným místem, a to kvůli nepříznivému počasí, často tu pršelo a malá Lou měla mnohdy promočené holínky. A tak se ráda schovávala v suchém voňavém seníku a vymýšlela příběhy…

Karen Wallace vyrostla také ve srubovém domě v Kanadě a její dětství je spjato s řekou a lesy, hlavně prý s říčními dobrodružstvími. Dnes žije také v Londýně a její tvorba je rozmanitá, od scénářů, detektivky a dokumentárních filmů až po romány a samozřejmě příběhy pro děti.  Říká o sobě, že psaní je něco, co chtěla dělat celý život.

Ačkoliv jinak jsem nebyla schopna poznat, která paní napsala kterou pohádku – tak moc je jejich styl vyrovnaný  - tu o ovečkách určitě napsala Lou Kuenzler.

Koncept knihy je velmi důkladně promyšlený – není to jen čtivo. A to je obrovská výhoda a něco, co z této zdánlivě obyčejné pohádkové knížky dělá publikaci jedinečnou. Nejenže tu tedy najdete dvacítku pohádek, které jsou jednoduché, akční tak akorát a hlavně v nich je jemnou formou řešeno všechno, co může dětské dušičky k neunesení trápit – strach z okolí, strach z neznámého, tréma, stydlivost, žárlivost, problémy s kamarády, ztráta pocitu zodpovědnosti, pocity viny – je toho hodně a v závěru knihy je netypický rejstřík, kde právě podle témat a hodnot, které se tu řeší, si najdete tu pravou pohádku. Nebo se k ní vrátíte.

První část knihy tvoří základní údaje o světě víl a elementárních bytostí, podíváme se do historie i do světa vzrušujících mýtů, tím vynikají zejména keltské víly. Pak je tu dvacet pohádek s poučením, nad nímž můžete strávit nejednu krásnou chvilku, při které – kdoví – poznáte své děti víc do hloubky? Snáz se svěří, snáz se otevřou?

Rozhodně to stojí za pokus, stejně jako závěrečné meditace pro děti, o mracích, o vílách, o mořské víle, o přírodě. V této části mě děsí věta, která říká, že v dnešní době jsou děti přetížené, a tak se právě meditacemi učíme dělat „NIC“. To už stojí za zamyšlení, kdo jiný než děti by si měl své „nic“ ještě dosytnosti užívat?

Jak vidíte, tato kniha vyvolá u dospělých řadu znepokojujících otázek a hledat na ně odpovědi můžete třeba právě s vílami.

Současně s touto knihou vychází i jejich další společná s názvem Andělské pohádky na dobrou noc. O té si povíme zase příště.  Ještě jsem ji neotevřela, a moc se na ni těším.

Zatím meditujeme s vílami…

Knihu Vílí pohádky na dobrou noc vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE v roce 2013