Cesta do světa kouzel a temných stínů

• 

Recenze

Vytvořeno 3. 6. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Christoph Marzi je německý spisovatel, který je v Čechách známý především svou trilogií o čarodějné zemi Malfurii, směřované mladším čtenářům. Protože obliba jeho románů je opravdu velká, nakladatelství Fragment začalo vydávat knihy znovu. Na jaře 2014 se objevil na pultech knihkupectví první díl, vydaný pod trochu odlišným názvem: Poslední čarodějka. Zpívající město. V prvním vydání jste knihu mohli číst jako Tajemství zpívajícího města.

 

V knížce se čtenáři setkávají s malou dívkou Catalinou, která žije u starého malíře map a má se - stejně jako její matka - vyučit v tomto krásném řemesle. Od samého počátku ji starý malíř kontroluje, zda mapy překresluje přesně podle předlohy a nedělá něco odlišně. Ukáže se, že pro to má svůj důvod. Catalina vládne zvláštním nadáním. Má schopnost měnit svět. Pokud nakreslí něco jinak, než je ve skutečnosti, svět se přetvoří podle její kresby. To se však Catalina dozví mnohem později.

Začátek příběhu je hodně chaotický. Mladou dívku začnou honit podivné bytosti s maskou Harlekýna a temnotou v očích, které rozsévají temno a chlad. Catalinu chtějí unést pro svého pána, aby pro něj změnila svět. Tuto úlohu však nemá vykonat sama. Dívka před Harlekýny prchá a na pomoc jí při tom přispěchá vítr, se kterým dívka rozpráví. Na koberečku ze záplat ji odnese až do kouzelné knihovny, kde se začne dozvídat pravdu. Pomáhá jí při tom chlapec Jordi, který vyrůstal jako strážce majáku a který se rozhodl změnit svůj život a utéct od otce alkoholika. Pravděpodobně sehraje v příběhu důležitou roli. V prvním díle se však čtenáři více nedozvědí.

Autor napsal příběh plný kouzelných bytostí, které oplývají roztodivnými schopnostmi. Už jen kouzelná knihovna nazvaná „Dům napichovacích jehel“ je prazvláštní, stejně jako vznášející se loď Medúza. Důležité je, že autor nezapomněl, pro koho píše. Knížka je Fragmentem směrovaná mladým čtenářům. Spíše než pro náctileté je to především příběh pro děti. Dáno je to nejen dětským věkem hlavních hrdinů, byť je autor nechal, aby se do sebe zamilovali, což mi přijde u tak nízkého věku trochu přehnané. Hlavní však je, že autor ponechal v příběhu pouze tolik postav, kolik bylo nezbytně nutné. Neplete tak hlavu malým (mladým) čtenářům zbytečnými jmény, a ani osobní osudy jednotlivých postav nijak nekomplikuje. Čtenář pozná jen to, co je důležité pro příběh.

Zpočátku se děj ubírá trochu chaoticky neznámým směrem a trvá více než polovinu knihy, než se dozvíme, kam vlastně hlavní hrdinové prchají a proč. Sotva se hlavní hrdinka dozví svou životní úlohu, setkává se se svou matkou, kterou několik let neviděla, a ta jí všechny informace opět vyvrátí. Dívka je zmatená a neví, komu má věřit. Místo podrobnějšího vysvětlení přichází závěr prvního dílu. Čtenáři se tak dozví dost podstatných informací, ale zůstanou správně napjatí a natěšení na druhý díl.

I když mi zpočátku vyprávění příliš nesedělo a nevěděla jsem, proč vlastně Catalina s Jordim prchají, ke konci přišly zajímavé změny. Velmi lákavá také byla pasáž z kouzelné knihovny. Pro mladé čtenáře může být Poslední čarodějka příjemným zpestřením povinné četby i doplněním známějších sérií o malých kouzelnících.

MARZI, Christoph. Poslední čarodějka: Zpívající město. 2. vyd. Praha: Fragment, 2014. ISBN 978-80-253-2139-3.