
Anton a Jonatán, poslední kniha Josteina Gaardera, norského tvůrce převážně knížek pro děti a mládež, je určena čtenářům od sedmi let a je tedy tzv. prvním čtením.
Jostein Gaarder pochází z učitelské rodiny, a s tím také souvisí jeho rozhodnutí věnovat se právě literatuře pro děti a mládež. Spolu se svými kolegy, vysokoškolskými pedagogy, napsal sérii učebnic dějin náboženství a filozofie a v roce 1991 byla vydána jeho kniha Sofiin svět: Román o dějinách filozofie. Právě tato kniha Gaardera proslavila. Poté se stal spisovatelem z povolání. Ve svých knihách se věnuje filozofii, náboženství a otázkám lidské existence.
Anton a Jonatán je kniha, která svým provedením odpovídá věku předpokládaných čtenářů. Text je značně omezen a je doprovázen ilustracemi. Ty vytvořil Akin Düzakin a naprosto dokonale doplňují jednoduchý, ale zároveň hluboký příběh. Ilustrace jsou vytvořeny tak, aby ve čtenáři vzbuzovaly určité pocity. Nelze ale říct, že by to měly být jen pocity pozitivní. I vzhledem k obsahu příběhu některé ilustrace vyznívají negativněji, působí melancholickým dojmem. Vedle usmívajících se lidí nacházíme také lidi tvářící se unaveně, uchváceně a smutně.
Jonatán je malý chlapec, který se spolu se svým kamarádem, plyšovým medvědem Antonem, projíždí na kole městem a pozoruje lidi okolo sebe. Po chvíli vymění kolo za letadlo a město za Měsíc a jejich fantazie jde ještě dál, jedou ponorkou i vlakem. Pak ale dojde ke zlomu.
Z psychologického a pedagogického hlediska by bylo zajímavé posoudit samotný námět příběhu. Konec je otevřený, což se u knih prvního čtení moc nepoužívá. Je tedy dobré po přečtení s dítětem probrat, jak by příběh měl skončit, aby se tím netrápilo. Samozřejmě se dá navázat i na to, co se v knize stane. Podle mě by bylo výborné vybrat tuto knihu do tzv. čtenářských dílen ve škole a zpracovat ji s celou třídou. Příběh je ze života a pro děti poučný.
Příběh má filozofickou podstatu. Jde o oslavu života, oslavu toho, že můžeme být na světě, který je rozmanitý a krásný, i když se na něm dějí smutné věci. Antone, říkal mi často Jonatán. Nemáme my štěstí? Svět je náš. Jsme tady.[1]
Jostein Gaarder tedy vytvořil jednoduchý příběh pro nejmladší čtenáře, který má však daleko hlubší smysl. A spolu s propracovanými ilustracemi Akina Düzakina tvoří kniha - i přes otevřený konec - uzavřený celek. Doporučuji však, aby si knihu přečetli také rodiče, aby pak byli připraveni na otázky a mohli svým dětem vysvětlit právě to hlubší poslání, které je v příběhu skryto.
[1] GAARDER, Jostein. Anton a Jonatán. Vyd. 1. Praha: Albatros, 2014. ISBN 978-80-00-03698-4.