Recenze: Astrid Lindgren – Lotta z Rošťácké uličky

• 

Vytvořeno 1. 10. 2015 3:00

Autor: Tereza Zítková

Spisovatelku Astrid Lindgrenovou zná snad každý, její Děti z Bullerbynu či Pipi Dlouhou punčochu četla většina malých čtenářů. Nakladatelství Albatros přichází s novým dotiskem jiné knihy této úspěšné autorky dětských knih, jmenuje se Lotta z Rošťácké uličky a nakladatelství ji letos vydalo již po páté.

Hlavní hrdinka krátkých příběhů je malá uličnice Lotta. Se svými dvěma staršími sourozenci a rodiči bydlí v uličce, jež se jmenuje Pošťácká. Jenomže Lottin tatínek se domnívá, že od té doby, co se mu narodily tři děti, jí spíš sedí název Rošťácká, protože tu nebydlí žádní pošťáci, ale pořádní rošťáci. A má pravdu. Všechny tři děti neustále podnikají různá dobrodružství a společně zažívají mnoho srandy. Nejbláznivější nápady se ale nejčastěji rodí v hlavě té nejmladší z nich. Možná je to právě tím, že je nejmladší, a tak se snaží svým dvěma sourozencům vyrovnat, ale to jde občas těžko, a tak se Lotta cítí občas ublížená a smutná. Po většinu času je to ale správná holčička, která je veselá, a malí čtenáři díky jejím lumpárnám zažijí s knížkou hezké chvilky.
   
Lotta je jako každé jiné dítě. Občas se vzteká, nerozumí dospěláckým věcem, ale hlavně žije ve svém světě plném fantazie a krásných věcí. Jejím věrným společníkem je plyšové růžové prase, které jí ušila její maminka. Lotta ale tvrdošíjně říká, že je to méďa pašík, proto ho pojmenovala jako správného medvěda Míša.
   
Astrid Lindgrenová je úžasná vypravěčka. Ví, že malí čtenáři jsou náročné publikum, a tak své příběhy promýšlí do každičkého detailu. Její hrdinové se nechovají vždy správně a vzorně. Jsou to normální děti, které občas zazlobí, a proto jsou možná její knihy v takové oblibě. Vypráví totiž o tom, co může zažít každé malé dítě. Od první jízdy na sáňkách, přes prázdniny u babičky a dědečka, až k dobrodružným výpravám do vedlejšího domu.
   
Povedené příběhy jsou doplněné krásnými ilustracemi, které vytvořila Alena Ladová.
   
Astrid Lindgrenová byla úspěšná švédská spisovatelka, která se věnovala především dětské literatuře. Její knihy byly přeloženy do sedmdesáti světových jazyků. A mnoho jich bylo také zfilmováno, například již zmíněné Děti z Bullerbynu, Pipi Dlouhá punčocha i Lotta z Rošťácké uličky. Po autorčině smrti začala švédská vláda udělovat spisovatelům dětských knih Cenu Astrid Lindgrenové.
   
Knihu doporučuji všem malým rošťákům, kteří jistě ocení Lottiny nápady. Upozorňuji rodiče, že pravděpodobnost, že bude vaše dítě chtít vyzkoušet to, co zkouší jejich knižní hrdinka, je opravdu veliká. Ale přes toto riziko kniha za to jistě stojí.

Ukázka

Sotva jsme dopili kávu, začali jsme ho zdobit, tatínek, Jonáš, já a Lotta. Maminka byla v kuchyni a dělala rybí salát.
„V našem domě je tak krásně,“ řekl Jonáš. „Myslím, že je to nejhezčí dům v celém městě.“
„ A taky nejlíp voní,“ dodala Lotta.
Maminka vypěstovala plno bílých hyacintů, které nádherně voněly, všude bylo plno svíček a vypadalo to docela jinak než jindy a vonělo to taky jinak. Já mám ráda, když to o Vánocích všelijak voní.

LINDGREN, Astrid. Lotta z Rošťácké uličky. 5. vydání. Praha: Albatros, 2015, 139 stran. ISBN 978-80-00-03954-1.