Recenze: Neil Gaiman – Naštěstí (ne)máme mléko

• 

Vytvořeno 15. 11. 2015 2:00

Autor: Tereza Zítková

Příběh začíná zcela normálním ránem, které prožívá každý z nás. Děti vstaly, připravily se do školy a chystají se snídat, jako každé ráno si nasypou vločky do misky a … nic. Protože došlo mléko.

Neil Gaiman napsal veselý příběh pro děti nazvaný Naštěstí (ne)máme mléko. Autorem ilustrací je Chris Riddell a v České republice ho vydalo nakladatelství Albatros v roce 2015.
   
Ve chvíli, kdy se děti dozvědí, že nemají mléko, rozhodne se jejich hodný tatínek dojít do obchodu na rohu. Maminka odjela na konferenci a on se musí postarat o chod domácnosti. Jen co se za tatínkem dveře zavřou, děti se začínají těšit na svou oblíbenou snídani. Ale čekají a pořád čekají. Mají dlouhou chvíli, a tak přemýšlí, co mohlo jejich otce zdržet. S takovým vyprávěním, s jakým přijde tatínek domů, rozhodně nepočítaly.
   
Hlavní hrdina – otec rodiny – vypráví o svém právě prožitém dobrodružství. V obchodě se sice potkal se svým známým, jak děti předpokládaly, ale nijak se s ním nezdržel a rychle spěchal domů. Cestou ale narazil na překážku, která jeho návrat zdržela.
   
V první řadě se setkává s mimozemšťany, kteří se rozhodli upravit si naši planetu k obrazu svému. Místo světoznámých památek chtějí umístit okrasné talíře s danou tématikou, takže místo Eiffelovy věže bude na jejím místě stát obří talíř s jejím obrázkem. Poté se tatínek ocitá na pirátské lodi, kde pirátům vysvětluje, k čemu je dobrá procházka po prkně. Odtud ho zachrání dinosaurus ve svém létajícím balónu, společně se pak dostanou do dalších zapeklitých situací, jež je neustále zdržují při návratu k dětem.
   
Jak už to u pohádek bývá, vše nakonec dobře dopadne a děti se svého mléka dočkají. A navíc dostanou i neuvěřitelný příběh, který údajně zažil jejich tatínek.
   
Autor Neil Gaiman je dobrým vypravěčem, děti se u čtení knihy rozhodně budou bavit.  Situace, do kterých se hlavní hrdina dostává, jsou k neuvěření, ale malé čtenáře zajisté zaujmou i pobaví. Bláznivé postavy i šílené názvy vynálezů profesora Stega rozesmějí děti, ale určitě i dospělé, kteří budou svým potomkům předčítat. Sami se pak mohou rozhodnout, zda je cesta pro mléko nudnou záležitostí, či nikoliv.
   
Děti budou jistě nadšené i z povedených ilustrací. Každá z nadpřirozených postav má svůj osobitý styl a podobu. Jsou vykreslené tak reálně, jak je to u neexistujících bytostí možné. A jména, která jim autor přidělil, jen dokreslují jejich povahu.
   
Spisovatel je autorem již několika knih, mezi ty nejznámější patří Koralína a Hvězdný prach. Tato dvě díla byla i zfilmována.
   
Knihu doporučuji začínajícím dětským čtenářům, kteří ocení velká písmena doplněná častými ilustracemi. Je to zajisté skvělý tip na dárek k Vánocům.

Ukázka

Držel jsem se lan, jak nejusilovněji jsem dokázal. Naštěstí jsem pravou rukou pořád pevně svíral mléko.
Když to s námi přestalo házet po celém nebi, už byla noc a podle profesora Stega jsme se vrátili jen asi o tisíc let. Měsíc byl skoro v úplňku.
„Takže jsem od dětí i od snídaně ještě dál,“ posteskl jsem si.
„Aspoň máte mléko,“ opáčil. Dokud mám mléko, doufám. Helejte támhle. To vypadá jako bezvadná přistávací plocha pro vědce cestující časem v Leto-kulo-lido-noši.

GAIMAN, Neil. Naštěstí (ne)máme mléko. Praha: Albatros, 2015. ISBN 978-80-00-04042-4, s. 52.