Recenze: Sadie Chesterfield, Brian Lynch – Mimoni

• 

Vytvořeno 27. 1. 2016 2:00

Autor: Tereza Zítková

Žluté postavičky Mimoňů zná snad každý. Poprvé se objevily ve filmu Já, padouch a od té doby zaplavily svět. Člověk je může vidět ve filmu, na tričkách, na různých upomínkových předmětech i v knihách. Jedna z nich vyšla poté, co byl o nich natočen film.

Kniha se jmenuje Mimoni a vydalo ji nakladatelství Cpress v roce 2015. Podle filmového scénáře ji napsal Brian Lynch.

Mimoni od počátku věků hledají pána, kterému by mohli sloužit. Čím zlejší je, tím lepší. Od dinosaura se dostali ke člověku, dokonce i k upírovi. Bohužel to ale jsou bytosti, které nemají moc štěstí, a kvůli nim vždy skončí jejich pán špatně. Dinosaurus se utopí v horké lávě, Napoleona skoro zastřelí jeho vlastním dělem a na upíra pustí denní světlo. Proto nastává čas, aby si našli někoho nového. Ale kde padouchy neustále shánět?

Kevin, Stuart a Bob se vydávají ze společného domova do světa, aby si nějakého pána našli. Když se dozví o Sjezdu padouchů, neváhají ani minutu a podniknou bláznivou cestu, na jejímž konci, jak doufají, odejdou se svým novým nadřízeným. Vždyť kde by mohl být lepší výběr než právě na setkání nejhorších živlů podsvětí?

Kniha Mimoni je určená dětem. Má jen pár stránek a každá kapitola je dlouhá tak akorát, aby ji i začínající čtenář pochopil a zvládl přečíst. Tomu napomáhají i dostatečně velká písmena. Příběh je protkán ilustracemi doprovázejícími vyprávění a na konci knihy jsou pak přidány záběry z animovaného filmu.

Každý se zajisté v příběhu najde. Tři hlavní hrdinové v podobě žlutých tvorečků jsou každý jiný. Kevin má vždy dost dobrých nápadů na rozdávání a je to on, kdo přijde s ideou najít si nového pána. Bob je ten nejmenší z nejmenších a věčně s sebou tahá svého plyšového medvídka, ale odvaha mu nechybí, a tak se vydává na dobrodružství spolu s Kevinem. A Stuart je jednooký Mimoň s hlavou věčně v oblacích, velice rád hraje na kytaru a na misi, kterou vymyslel Kevin, se dostává náhodou, když zamyšlen nad svými problémy zvedne ruku v nepravou chvíli.

Dohromady ale tvoří nerozlučnou trojku, která drží při sobě za každou cenu. Jeden druhého nenechají v průšvihu a společně zvládnou i nemožné. Díky těmto vlastnostem se mohou děti mnohému přiučit. I když je člověk malý, může dokázat velké věci. Naděje umírá poslední a dobrá nálada nic nestojí, ale dokáže mnohé. Navíc je příběh legrační, protože Mimoni nemluví naším jazykem, ale svým vlastním, který vzdáleně připomíná španělštinu. Mimoni také milují banány a při honbě za nimi se dostávají do zajímavých situací.

Postavičky Mimoňů jsou velice oblíbené, myslím si tedy, že kniha potěší každého malého čtenáře. Protože není dítě, které by je neznalo.

Ukázka

Na kraji pódia seděl Bob. Zakašlal a z pusy mu na pódium před Scarlet vypadl ztracený rubín. Scarlet si protřela rukama oči, jako by nemohla uvěřit tomu, co vidí. Dívala se z Boba na Kevina a pak na Stuarta. „Co…co jste zač, moji rytíři v lesklých…lacláčích?“
Kevin se vyškrábal na pódium. „Já le Kevin, to la Stuart,“ ukázal na Stuarta a pak na Boba: „Et la le Bob.“
„Mimoni!“ dovysvětlil Bob a podal jí svou vizitku. [1]

[1] CHESTERFIELD, Sadie a Brian LYNCH. Mimoni. Brno: CPress, 2015. ISBN 978-80-264-0871-0. Str. 55-56.