
Rok 2008 znamenal velký zlom v našem poznání. Od tohoto roku už víme, že za mizením našich ponožek nestojí naše nepořádnost, šlendriánství, lenost a lajdáctví, ale takzvaní lichožrouti. Nakladatelství Paseka o nich vydala celou trilogii: Lichožrouti, Lichožrouti se vrací a Lichožrouti navždy. Duchovními rodiči jsou Pavel Šrut a Galina Miklínová, kteří za své zásadní objevy sice nezískali Nobelovu cenu, ale „pouze“ cenu Magnesia Litera 2009 a v roce 2011 ocenění Kniha desetiletí pro děti a mládež.
Kompletní vydání Lichožroutů potěší nejen každého lichožroutologa, ale také všechny, kteří mají rádi nové, zajímavé a především originální pohádkové příběhy, které nepostrádají hlavu a patu, svižnost, humor a člověčenství (a také samozřejmě lichožroutství).
Autoři ve svých třech knihách rozehrávají neuvěřitelná dobrodružství tvorečků, kteří se živí našimi ponožkami, respektive vždy jednou ponožkou z páru.
V první knize objevíme dosud neznámý svět lichožroutů, který není nepodobný tomu liskému. Seznámíme se s těmito tvorečky a prožijeme s nimi první dobrodružství. Poznáme lichožrouty hodné, starostlivé, ale také mafiánské a dokonce i zločinecké. Tempo děje je velmi rychlé a než se nadějeme, zjistíme, že se musíme s našimi hrdiny loučit.
V druhé knize zjistíme, že i mezi lichožrouty jsou lichožroutněprávní aktivisté, kteří se snaží pomáhat méně šťastným lichožroutům v Africe. A právě do Afriky osud (nebo autor) zavede hrdiny z první knihy, kde prožijí neuvěřitelné příhody a zachrání Hihlíkovy rodiče z moci divokých afrických lichožroutů.
Děj třetího dílu se odehrává opět v České republice, kam se s hlavním hrdinou Hihlíkem z Afriky vrátí jeho dva noví afričtí kamarádi. V závěrečném díle se hlavní hrdinové pustí do nerovného boje s čínskou ponožkovou mafií, ale o tom, jak to dopadne, si přečtěte celou knížku.
Knihy se četly jedním dechem. Dokonce hned na první čtení zaujaly i mé děti – celou dobu, co jsem četl, ležely, poslouchaly a ne a ne usnout, a tak jsem s tím musel přestat. A to je co říct, protože takový úspěch má u nich pouze ta nejklasičtější klasika z klasik (byť toto označení je výrazně subjektivní). Děj měl spád, patřičné napětí, rytmus a ctil kauzalitu. Jazyk, kterým jsou knihy napsány, je pro většinu dětí blízký, na jedné straně srozumitelný a na straně druhé dostatečně bohatý, kultivovaný a rozkošatělý. Nelze opomenout ani grafické zpracování knihy, o které se postarala Galina Miklínová. Ilustrace jsou pěkné, srozumitelné a knihu výrazně doplňují a obohacují. Na knize je patrné, alespoň z mého pohledu, že její přípravě redakce věnovala dost péče, práce a pozornosti, kterou jako čtenář rád ocením.
V neposlední řadě jsem na trilogii velmi, ale opravdu velmi kvitoval, že mi po přečtení ani po delší době knihy nesplynuly do jednolitého útvaru. Každý díl je snadno odlišitelný, nejen co se týká obsahu a děje, ale i atmosférou či rytmem (pokud je to to správné slovo). Zatímco první část je taková milá, poklidná, druhá má více dramatických zvratů a třetí je temnější a nejdynamičtější.
Za sebe a své kluky mohu pouze vyslovit přání a touhu po dalším pokračování dobrodružství Hihlíka a jeho kamarádů.
Pavel Šrut (narozen 3. dubna 1940 v Praze) je český básník, překladatel, fejetonista, autor písňových textů a knih pro děti, laureát Ceny Karla Čapka (2012) za mnohostranné celoživotní dílo, držitel ceny Magnesia Litera (2009).
Galina Miklínová (narozena 28. července 1970 v Ostravě) je česká režisérka, výtvarnice animovaných filmů, ilustrátorka a držitelka mnoha domácích i zahraničních ocenění.