
Když žijete v takové rodině jako Dora, nikdy se nenudíte. Dva mladší sourozenci, morče a rodiče, kteří mají občas nápady jako malé děti, dávají dohromady rodinu, kterou by chtěl mít každý. A to hlavně ve chvíli, kdy přijde na vyprávění pohádek. Sára Saudková napsala knihu pro děti s názvem Půlnoční pohádky.
Vypravěčkou, která provází malé čtenáře, je nejstarší Dora. Fakt, že je nejstarší, považuje občas za přítěž, protože rodiče počítají s tím, že bude nejrozumnější, že dá na své dva mladší sourozence pozor a že se už nebude bát strašidel. Ale ve chvíli, kdy má jít sama do sklepa pro brambory, jí začne fantazie pracovat, ve všech stínech vidí strašidla a s každým nepatrným zvukem jí začne srdce bít rychleji a rychleji. To je ale tím, že jim tatínek občas vypráví strašidelné příběhy, kdo by se pak nebál.
Mladší Amálka a nejmladší Jeník si starší sestry váží. Vědí, že se na ni mohou spolehnout a že zaručeně bude stát při nich, když se něco stane. Ve všech lumpárnách jsou totiž zajedno. Takže když například venku prší a oni místo kreslení vodovkami pořádají závody po kuchyni, všichni jako jeden muž uklízejí svinčík, který nadělali.
Rodiče jsou prostě rodiče. Maminka se snaží být vždy usměvavá a příjemná, ale občas nemá svůj den, protože je ze všech těch rošťáren unavená, a tak se zlobí o trošku víc než je tomu normálně. Tatínek, i když je pro každou legraci a se svými lumpíky rád podniká dobrodružné výpravy, má taky rád svůj klid. Na jeho noviny mu nikdo nesmí sáhnout, a když pracuje, nepřeje si být rušen. Svým dětem se ale snaží věnovat naplno a oni čas strávený s ním zbožňují.
Kniha je složena z vyprávění Dory, která svého čtenáře seznamuje s chodem jejich rodiny a často se člověk může zasmát v situacích, které dítě vnímá úplně jinak než dospělí. Pak následují pohádkové příběhy, které si vymýšlí tatínek pro své děti před spaním. Často v nich děti najdou ponaučení a ve většině případů komentují na to, co se ten den v rodině dělo. Vše je tak propojené a skvěle na sebe navazuje.
Nesmím také opomenout krásnou obálku a povedené ilustrace, jejichž autorkou je Sylva Francová. Skvěle doplňují vyprávění a jsou tak doslovné, že se člověk musí smát. Chtěla bych také vyzdvihnout krásné použití našeho mateřského jazyka. Autorka si se slovy umí pohrát, a tak příjemně mění plynutí příběhu.
S hurónským řevem vtrhneme do tmy. „Spusťte, bubáci.“ A my řveme, ječíme, hulákáme, kvičíme, vrčíme, mlátíme do zábradlí…(str. 31). Na stole se navršila ohromná hromada. A už loupeme, myjeme, škrábeme, krájíme, cukrujeme, solíme, proléváme, mícháme, mastíme, strouháme a kvedláme. Každý má svůj vlastní hrnec a skládáme do něj, co máme nejraději. (str. 25)
Kniha se hodí pro všechny dětské čtenáře, kteří si s oblibou čtou pohádkové knížky. Nudit se ale rozhodně nebudou ani případní předčítající rodiče. Třeba v knize naleznou možné tipy na dobrodružství, která mohou podniknout se svými ratolestmi.
Autor: Sára Saudková
Název: Půlnoční pohádky
Nakladatelství: Albatros
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Počet stran: 110
ISBN978-80-00-04455-2