Recenze: Jan Vladislav – Proměny. Legendy o stromech a květinách

• 

Vytvořeno 12. 1. 2017 1:00

Autor: Pavla Sklenářová

Autor, známý pohádkář Jan Vladislav (1923-2009), napsal několik knih, ve kterých shromáždil tematické pohádky, mýty a pověsti a převyprávěl je do podoby pohádek pro děti. Jednou z nich jsou i Proměny. Legendy o stromech a květinách.

V Proměnách, které napsal již v roce 1972, sesbíral pohádky, pověsti a báje, jejichž společným tématem je rostlinstvo. Častým motivem je osvobození bytosti zakleté v rostlině nebo vysvětlení původu dané rostliny.Odkud se bere len, pelyněk nebo konvalinky? Kdo začal první vařit pivo a vyrábět víno? A ve kterých rostlinách hledat zakleté ženy, které se po osvobození stanou věrnými a milujícími manželkami?

Čtenář pozná, co se vypráví nejen v Evropě, ale i mezi indiány nebo třeba až ve vzdáleném Japonsku. Z Flander k nám dorazila i zde převyprávěná pověst o králi Gambrinovi, vynálezci piva, z Mongolska pohádka o Přesličce, z Afriky pochází vyprávění o původu veškerého ovoce.

Ačkoli se nejedná jen o pohádky, ale i o pověsti a báje, autor je převyprávěl jazykem přístupným těm nejmenším. Jako vystudovaný komparatistik využil svůj přehled a vybral z rozličných kultur příběhy spjaté s rostlinami a stromy, k tomu samozřejmě využil i svou znalost jazyků, přičemž ze sedmi jazyků překládal sám, z japonštiny a čínštiny s pomocí odborníků. Bonusové body jeho dílu přidávají i básnický cit, který mohl veřejně realizovat pouze do roku 1948, a letitá praxe znalce pohádek (od roku 1957 napsal 40 pohádkových knih). Toto dílo ale v důsledku posrpnového vývoje nemohlo být vydáno, na veřejnost se tedy dostává až letos.

V jedné facebookové diskusi se členka skupiny rozčilovala nad úrovní dnešních dětských knih, když v jedné pohádce nacházela do očí bijící logické rozpory. To u tohoto autora nehrozí. K psaní pohádek přistupoval se vší odpovědností vědce. To je zřejmé především v jeho díle Strom pohádek z celého světa, kde v doslovu vysvětluje původ a reálie z daných pohádek a uvádí, do jaké míry jsou pohádky dle originálu a do jaké míry do nich zasahuje autorská licence.Recenzované dílo takovýto doslov nemá, je koncipováno jako čtení pro malé čtenáře. Není však důvod domnívat se, že v tomto případě autor postupoval ledabyleji.

Samotné pohádky dokážou udržet pozornost, udržet čtenáře či posluchače v napětí a mají konec přijatelný pro citlivou dětskou dušičku. Mravní ponaučení vyplývající z příběhu není nijak křečovité, příběhy jsou v rámci žánru uvěřitelné.Protože pohádky nejsou umělé, ale jen převyprávěné lidové, prověřenost časem je znát.