Recenze: Adela Banášová – Zapomenuté slovenské pohádky

• 

Vytvořeno 13. 3. 2018 1:00

Autor: Tereza Zítková

Adela Banášová je známá především jako moderátorka, u nás se proslavila především moderováním show Česko Slovenská SuperStar. Teď se ale ukazuje v nové roli a vydává svou první knihu. Jmenuje se Zapomenuté slovenské pohádky a hlavními hrdiny jsou zde brynzovníci.

Brynzovníci jsou panáčci z typického slovenského sýra brynzy. Jednoho dne se zrodí na salaši, kde se o vše starají dvě ovečky, protože jejich pán je líný a jediné, co dokáže, je vyřezávat tvary do vyrobených sýrů. Nezajímá se ale, kde se vlastně ty sýry vzaly. Ve chvíli, kdy se panáčci zrodí a zjistí, že na salaši je žádná zábava nečeká, rozhodnou se, že se vydají do světa. A jelikož mají měkká srdce, snaží se na svých cestách všem pomáhat – lidem i zvířatům.

V jednom z příběhů se brynzovníci dostávají do malé vesnice, kde bydlí přesně devatenáct obyvatel.  Ti jsou pověstní nejen výrobou pokladních pásů, ale především svým „drbáním“. Vždy, když se někdo z obyvatelů vzdálí, začnou ho ostatní pomlouvat. Ve chvíli, kdy do obce Klebetné Kydy vcházejí naši hrdinové, mají místní koho probírat. Aniž by věděli, kdo se je to rozhodl navštívit, jsou se vším hned hotovi a jejich závěry jsou více než mylné.  A i když se k brynzovníkům nechovají moc hezky, malí panáčkové jim pomohou. V rozhlasové soutěži odpoví panáčkové správně na položenou otázku a vyhrají kurz irských tanců, a jelikož je to kurz přesně pro devatenáct lidí, věnují ho obyvatelům této vesničky. Díky jejich dobrotě se nakonec obyvatelé Klebetných Kydů stávají šťastnými.

Pohádky jsou přeložené do češtiny a výrazy, které by mohly malým čtenářům dělat problémy, ale byly zachovány pro autentičnost, mají své překlady a vysvětlivky v poznámce pod čarou. Nemusíte se tedy bát, že by vaše děti textu nerozuměly.  O překlad se postaraly sestra a neteř Adely Banášové.

Ilustrace vytvořila sama autorka a doprovází jimi každý jednotlivý příběh. Všechny pohádky také končí oznámením, že si jdou brynzovníci najít chladné místečko, aby se do rána nezkazili. To je jeden z detailů, který mě na příbězích bavil, a i když se opakoval, vždy jsem se u něj zasmála.

Na vyprávění je sympatické, že jsou jednotlivé příběhy celkem krátké, a proto se hodí pro začínající čtenáře i malé posluchače, kteří ještě neudrží dlouho pozornost. Navíc děti autorka často oslovuje a snaží se s nimi tak vést pomyslný dialog, který pak mohou děti rozvinout i se svými rodiči.
Kniha Zapomenuté slovenské pohádky je plná příběhů o panáčcích, kteří jsou veselí a mají radost ze života. Děti s nimi zažijí nezapomenutelné chvilky plné zábavy, a pokud budete svým dětem předčítat vy, zasmějte se taktéž. Navíc jsou v příbězích ukrytá poučení, která se dětem budou hodit do budoucího života. Autorka se svou knihou snaží zároveň i malé čtenáře nalákat k návštěvě své rodné země. Podaří se jí to?