Recenze: Emilia Dziubaková – Dinosauři

• 

Vytvořeno 17. 1. 2019 2:00

Autor: Marta Šimečková

Jak zabavit malé děti? Přece knížkou! A nejlépe s krásnými ilustracemi, které by si mohly děti prohlížet stále dokola a objevovat pořád něco nového. Jako stvořená pro takové první „čtení“ jsou velkoformátová leporela, která dětem zábavnou formou představí mnoho zajímavého z našeho světa, a zároveň jim pomohou ve zdokonalování se v mluvení. A právě to si klade za cíl edice Objevuj s úsměvem, kterou vydává nakladatelství Pikola.

V rámci této ediční řady už vyšlo několik tematických velkoformátových leporel, např. Auta, Kočky nebo Vláčky. Mě nejvíce zaujal díl Dinosauři, a to z jednoho prostého důvodu – jeho ilustrování se ujala má oblíbená polská kreslířka Emilia Dziubaková, kterou si většina z nás spojí s jiným leporelem, které se i u nás setkalo s velikým úspěchem – Rok v přírodě (vydalo nakladatelství Host, 2018). 

Hned na úvod musím říci, že výběr ilustrátorky nemohl být šťastnější. Obrázky jsou líbivé, a přesto vkusné, nejde o žádné kýčovité pestrobarevné malůvky, které jsou kamenem úrazu některých současných dětských knížek. Vyzdvihnout musím především práci s barvou, která umně spojuje sytější odstíny s těmi zemitějšími, a tak vytváří mnohdy zajímavé kontrasty. Do dinosaurů z této knihy se tak zamiluje nejeden fanoušek těchto pradávných tvorů! 

Jediné, co lze vytknout, je pro mě přílišná statičnost těchto výjevů; někteří dinosauři na hromadných obrázcích jen nuceně stojí jako vycpané exponáty v muzeu, aniž by vykazovali nějakou činnost. To je však dáno typem knihy; na rozdíl od některých leporel nedochází k rozpohybování zvířat na dalších stránkách, vždy jsou jen zachyceni v jedné konkrétní póze a při přechodu na další stránku už musí dát prostor dalšímu výjevu s jinými dinosaury. V leporelu bych navíc uvítala více interaktivních úkolů přímo v těchto velkých obrázcích, jako je např. vyhledávání nějakých konkrétních předmětů či živočichů (to se děje max. dvakrát na jednu dvoustranu, kdy hledáte např. lísteček nebo ztracené dinosauří vajíčko, víckrát bohužel ne). V tomto případě jsem ale možná příliš „zmlsaná“ jinými leporely, která máme v naší dětské knihovně.

Kniha není klasickým leporelem, jak je známe např. z jedinečné kolekce od R. S. Bernerové (vyd. nakladatelství Paseka) nebo z již zmíněného díla Dziubakové (popř. z dalších obdobných leporel z produkce nakladatelství Host). Představuje jakousi žánrovou směsici, kdy sledujeme jakýsi příběh pana Fousáče a jeho věrného kamaráda švába, kteří spolu cestují časem, a objevují tak jednotlivá vývojová období naší planety spolu s jejími obyvateli. Ovšem o příběh tu vlastně vůbec nejde. Hlavním cílem knihy je představit ony velikány (nebo někdy i malinká stvoření), kteří obývali naši matičku Zemi o mnoho a mnoho milionů let před námi. Postava pana Fousáče a jeho společníka se tak zdá být nadbytečná, představuje jen nutnou berličku mezi jednotlivými pestrobarevnými výjevy z jednotlivých období.

Kniha však není jen snůškou nádherných obrázků; malí čtenáři v ní najdou i poučné komentáře, které jsou sice přizpůsobeny dětem, přesto mnohdy obsahují informace tak podrobné, že mohou poskytnout poučení i nám, dospělým. Dále tu najdete zábavné pasáže, např. podzemní labyrint, v němž budete hledat správnou cestičku, nebo úkol sestávající v nalezení rozdílů u dvou téměř totožných obrázků. 

V tomto žánrovém propojení se leporela z edice Objevuj s úsměvem výrazně liší od většiny jiných, která jsou u nás vydávána. Osobně to vítám jako kýžené zpestření.

Kniha Dinosauři je doporučována dětem od 4 let, myslím si ale, že si ji budou rádi prohlížet i mladší milovníci dinosaurů (u nás měla úspěch už o rok dříve) a že se k ní budou vracet naopak i někteří starší čtenáři, zvláště k oné encyklopedické části pojednávající o vybraných druzích dinosaurů a o vývoji naší planety. 

Leporelo má mé doporučení.