
Malý princ francouzského autora Antoine de Saint-Exupéryho je klasika, kterou si zamiloval celý svět. Příběh o princi, který potká v poušti letce a vypráví mu o svém cestování ve vesmíru, je nesmírně krásný. Malým dětem ho můžete předčítat jako pohádku, a když ho budete číst jako dospělí, najdete v něm mnoho hlubokých myšlenek, které vám pomohou k lepšímu pohledu na svět.
Malý princ už vyšel v mnoha vydáních a zpracováních. Byl přeložen do řady světových jazyků a dočkal se i různých adaptací. Nakladatelství Albatros se ho v letošním roce rozhodlo vydat s originálními ilustracemi Elišky Podzimkové, které v sobě místy kombinují klasickou kresbu s fotografiemi pořízenými na Islandu.
Příběh zůstává nezměněn: malý princ povídá letci o své planetě, o své pyšné kamarádce růži a samozřejmě o lišce, kterou si ochočil. Přidává i příběhy o tom, jak navštívil další planety, na nichž se seznámil se spoustou zajímavých lidí. Každý z nich má svou planetu rád, ale často nedělá nic pro to, aby byl sám šťastný. Malý princ nakonec potká hada, který mu slíbí, že ho dostane zpátky domů na jeho planetu, a tak hoch svolí k tomu, aby ho had kousnul.
Vždy když čtu tento příběh znovu a znovu, nalézám v něm neskutečnou krásu a jednoduchost dětského světa. Měli bychom si z dětí brát příklad a z jejich chování čerpat i v dospělosti. Například taková jednoduchá věta: „Když si něco ochočíš, navždycky už za to máš zodpovědnost.“ Tak prosté, a přitom natolik pravdivé! Když se s někým začneme přátelit, svěřujeme mu svá tajemství, dělíme se s ním o radost i starost… A postupně si ho „ochočíme“, takže nám začne důvěřovat do té míry, že se naopak bude svěřovat on nám. A kdybychom se jednou rozhodli s ním přestat přátelit, mohlo by mu to zlomit srdce, protože i přítel je nesmírně důležitý člověk, který nám může být tak blízký, že jeho ztráta bolí.
Děti jednají pudově a přátelství si cení. Když mají někoho rády, obejmou ho nebo mu s radostí řeknou, že ho mají rády, a především s ním chtějí trávit čas. To, že se zahrnujeme dárky a dojemnými fotkami na sociálních sítích, nenahradí osobní kontakt. I když žijeme v hektické době, měli bychom si uvědomit, že to, co je důležité, je očím neviditelné.
Kniha Malý princ mě provází již od mých 10 let. Přečetla jsem ji několikrát. Párkrát i v angličtině, jednou dokonce ve francouzštině. Četla jsem ji i své malé sestře a svým malým holčičkám. Je to kniha, která prozatím provází můj život, a vždy, když ji přečtu, musím se usmívat.
Pokud ještě nemáte tento knižní skvost doma, můžete si ho nyní pořídit v tomto originálním zpracování, které vyšlo v rámci 60. výročí od prvního vydání Malého prince v českém překladu. Je krásné a i vám příběh dozajista něco dá. A když ne vám, tak vašim ratolestem dozajista ano. Už jen fakt, že si ho s nimi přečtete, jim udělá neskutečnou radost.
Kniha Malý princ vyšla v rámci projektu Zásilka z Knihozemě.