Recenze: Naďa Pažoutová – Vilma běží o život

• 

Vytvořeno 20. 11. 2019 0:00

Autor: Tereza Zítková

Vilma ráda běhá a běhá tak rychle, že se dostane na mezinárodní závod, který se koná až v Africe. Čeká ji velké dobrodružství, a především její celoživotní závod. Vyhraje ho nakonec? A co všechno v Africe objeví? Knihu Vilma běží o život napsala Naďa Pažoutová a ilustrovali ji Tomski a Polanski.

Malá Vilma se při putování Afrikou ztratí. Díky své zvědavosti se dostane do vesnice jednoho z domorodých kmenů. Ačkoliv jí tamní vesničané nerozumí a ona nerozumí jim, pomohou jí a okamžitě ji vezmou za svou. Vilma se učí, jak je snadné žít, když nemáte nic. Není podstatné vlastnit mnoho věcí, které jsou vám ve své podstatě k ničemu, důležité je soucítit s okolím a snažit se žít s málem. Vilma, i když se jí moc stýská po starém životě a po rodině, ví, že se jí bude stýskat i po životě v džungli – po možnosti běhat ve volné přírodě, pozorovat zvířata v jejich přirozeném prostředí a hlavně po jejím nejnovějším kamarádovi. Vzpomene si na tvrzení paní učitelky ze školy, že tyto kmeny jsou primitivní. Vilmě ale tito lidé vůbec takoví nepřipadají. Kdo z nás by si uměl zapamatovat na tři tisíce rostlin a vědět, k čemu jsou užitečné a které nám mohou naopak ublížit? Kdo z nás by uměl chodit po pralese bez mapy a neztratit se při tom? Náš svět je modernější, máme na všechno stroje a technické vymoženosti, ale rozhodně se nedá říct, že bychom byli něco víc. A to Vilmu fascinuje.

Kniha Vilma běží o život je plná naděje a optimismu. Hlavní hrdinka ukazuje čtenářům, že není možné vzdát se při prvním nezdaru a že každý kladný čin se počítá. Vilma našla zalíbení v běhu a tomu se věnovala ze všech sil. Na druhou stranu nebyla moc úspěšná ve škole, ale přišla na to, že když se bude trochu víc snažit, začne ji i učení bavit. Malí čtenáři se naučí, že hláška „Když nemůžeš, přidej“ má něco do sebe. Při prvním nezdaru by se nikdo neměl vzdávat. Navíc je Vilma veselá a trošku neposlušná, takže bude dětem blízká i svým rošťáctvím.

Na knize se mi líbí, že je opravdu optimistická. Naděje totiž umírá poslední. Navíc je v knize několikrát připomenuto, nakolik je pro nás příroda užitečná. Nejsme na ní závislí jen my, ale žijí v ní také zvířata a jedinečné rostliny. Když budeme prales kácet proto, abychom vykutali nerostná bohatství, nezbude nic, co by pomáhalo naší planetě dýchat, a odneseme to všichni. Je tedy podstatné již odmalička dětem ukazovat, že příroda je pro nás nadevše a my bychom si ji měli místo ničení hýčkat. Každý z nás může udělat pro dobro planety mnohé. A každá maličkost může nakonec podpořit dobrou věc.

Knihu doporučuji starším čtenářům. Ve vyprávění je totiž mnoho popisných částí a menší děti by mohlo čtení začít nudit. Ty starší si už naopak umí vychutnat popisy a mají fantazii dostatečně rozvinutou na to, aby si popisované představili. Kniha obsadila v roce 2017 první místo v Literární soutěži Albatrosu.

Kniha Vilma běží o život vyšla v rámci projektu Zásilka z Knihozemě.