Recenze: Petr Stančík – Faustův dům a díra do stropu

• 

Vytvořeno 6. 4. 2022 1:00

Autor: Jiří Lojín

Petr Stančík patří mezi výjimečně pracovité spisovatele, je autorem řady knih pro dospělé i pro děti. A právě těm je určená sbírka povídek Faustův dům a díra do stropu. I tentokrát při její tvorbě spolupracoval s ilustrátorkou Galinou Miklínovou.

Kniha obsahuje pět krátkých povídek, každá z nich je nějakým způsobem spojena s legendou o Faustovi, která patří k nejznámějším pražským pověstem. Faustovské téma se ovšem neomezuje jen na Prahu, táhne se světovou historií od lidové slovesnosti až k moderní literatuře. Má potenciál hlubokého filozofického problému, a to i tehdy, pokud se interpretuje jako fraška na loutkovém divadle.

Pokud se skutečně zamyslíme nad faustovským tématem, zjistíme, že jeho zvláštní účinek spočívá ve faktu, že v každém člověku dřímá touha po poznání. Ta se u některých projevuje jako pouhá zvědavost a jsou chvíle, kdy by podepsal úpis vlastní krví, kdyby mu ho někdo nabídnul.

První pověst Kletba bohyně Morany se odehrává v době, kdy křesťanství v Čechách teprve zapouštělo kořeny a tvrdě potlačovalo každý projev pohanství. Petr Stančík se svým textem vrátil ke kořenům, kdy se autoři nesnažili dětem podávat pohádky tak, aby náhodou neutrpěly nějakou psychickou újmu tím, že se v nich hovoří o násilí a smrti. Pohádky často bývaly na pomezí toho, čemu dnes říkáme horor, takovými byly vychovávány celé generace. Stančíkova první pověst je celá ve znamení smrti, jak jinak, když se točí okolo staroslovanské bohyně Morany.

Druhý text Šťastná pěst doktora Fausta je už klasický Faustův příběh tak, jak ho líčí pražská legenda. Poprvé zde vystupuje dům, který je dějištěm všech příběhů obsažených v knize, postavený na místě pohanského obětiště.

Kámen hlupáků magistra Kelleyho zavádí čtenáře do rudolfínské doby v příběhu dalšího majitele domu opředeného pověstmi. Známý alchymista, slibující císaři kámen mudrců a elixír mládí, byl vděčnou postavou pro literární i filmová zpracování. Jeho život byl plný záhad a pravděpodobně i podvodů, ostatně Petr Stančík to dokázal naznačit i na velmi malé ploše čtyř stránek.

Zálibu člena rodu Mladotů ze Solopisk využil autor jako podklad pro další pověst, v níž spojil místo – Faustův dům, který Mladotovi vlastnili od roku 1721 – s pygmalionským tématem. Svým způsobem se tato pověst dotýká i současného pokroku v konstrukci erotických robotů. Název kapitoly Automamor hraběte ze Solopisk zcela vystihuje podstatu textu.

V pověstech z Prahy zákonitě nesmí chybět Golem. Petr Stančík se však v kapitole Druhá smrt pražského Golema nevrací do éry rabiho Löwa, ale do doby druhé světové války, kdy se prý Němci snažili vyhrát válku všemi prostředky, včetně těch mystických.

Texty jsou svou délkou přizpůsobeny dětskému čtenáři či posluchači, Petr Stančík používá jednoduchý, ale pěkný jazyk, který je sice dětem přístupný, ale dokáže je kultivovat. I když se v knize často hovoří o smrti, nepůsobí děsivě a děti ji mohou číst i před spaním bez nebezpečí, že se jim budou zdát horší sny, než kdyby hleděly na obrazovku počítače nebo televize.

Typickému vzhledu krásné dětské knihy přispívá pečlivé zpracování, které je v nakladatelství Meander dlouholetým standardem, a samozřejmě ilustrace Galiny Miklínové, o kterou je mezi autory dětských knih velký zájem, protože právem patří mezi špičku ve svém oboru. Celkově jde o knihu, v níž se spojuje vše dobré – autor, výtvarnice i nakladatelství.

Název: Faustův dům a díra do stropu
Autor: Petr Stančík
Ilustrace: Galina Miklínová
Nakladatelství: Meander
Rok vydání: 2021
Vydání: 1.
Stran: 32
ISBN: 978-80-755-8174-7